Krokodýl Dundee

Opravdové dobrodružství, svérázný humor i nefalšovaná romantika ... téměř návykové komponenty - s citem namíchané, zlehka protřepané a frajersky vybalancované takřka na ostří nože Mika Dundeeho. Jestli má někdo právo na drobné frajeřinky, pak je to právě on, neboť si dokáže poradit (téměř) v každé situaci - v australské buši stejně jako v džungli velkoměsta. Svět je z jeho pohledu dobré místo pro život - a napříč kontinenty se řídí prostými a jasnými pravidly. Bože, kdo by sympaťákovi s takovou životní filosofií odolal ... P.S.: Nesmíte se ovšem nechat ovlivnit dosti otřesným dabingem, opakovaně prezentovaným TV Nova. (07.02.2013)

Dneska už klasika. Pamatuju si, že pri scéně s krokodýlem se mi v 10 letech v kině tajil dech :-) I dnes pobaví, při posledním shlédnutí jsem si ale uvědomila, že film skoro postrádá jakýkoli soundtrack - vždycky jen zazní ta jedna australská melodie. V dnešní době přeplácaných hudebních kulis rarita. (09.06.2007)

Je to oblíbená, dobrodružná trochu komedie mého mládí. Když jsem poprvé uslyšel název filmu Krokodýl Dundee, tak mě vůbec nenapadlo, co si mám představit. Říkal jsem si, lovec krokodýlů? Nebo co? Hned, jak se Sue potkává s Mikem, tak to na mě zapůsobilo. V určitých pasážích filmu zní zajímavá melodie. No prostě, takhle nějak jsem si vždycky představoval chlápka, který loví krokodýly. (17.06.2008)

Kéž by někdo dnes točil takovéhle komediální skvosty. Osmdesátá léta holt pamatují pohodovou atmosféru, inteligentní dialogy a neodolatelné postavy. Přesně takovou je i Mick Dundee, svérázný Australan, jehož konfrontace s moderní civilizací prostě nezevšední. Svěží humor, který zanedlouho oslaví pětadvacáté narozeniny, těží zejména z toho, jak se uprostřed australské buše předvádí před půvabnou americkou reportérkou Sue (čarokrásná Linda Kozlowski). Jenže karta se obrátí, jakmile jejich letadlo dosedne na newyorskou půdu. Dundee prostě suverénně patří k mým skutečným rodinným srdcovkám té doby (Sám doma, Cesta do Ameriky). 80% (20.06.2010)

Mám rád americkú, filmovú tvorbu z osemdesatych rokov minulého storočia. Vzniklo v tej dobe veľa, viac či menej, kvalitných snímkov, čo formovali môj filmový vkus. Indiana Jones, Krotitelia Duchov, Rambo, Rocky, Cobra, Conan, Terminator, Predator, Komando... Dodnes som celý paf z horrorov, ktoré boli vtedy v USA natočené. Avšak buranský kovboj z Austrálie, ktorý sa zhodou okolností ocitol v New Yorku sa mi akosi nepozdával. Nie len preto, že Paul Hogan je hodne nesympatický kolohnát, ale aj celková atmosféra, či ak chcete aura, tejto dobrodužnej, akčnej komédie mi je proti srsti. Ani neviem poriadne napísať prečo, ale skrátka je to tak. Nepáči sa mi to. ** (08.02.2013)