Bohem zapomenuté děti

Hezky film, namet je sice takovy, ze uz predem zarucuje uspech (pokud se filmarsky povede) a jiste socialni citeni, tak tam zase neni tolik scen, ktere by potrebovaly soucit divaku. Cekal jsem ale nejaky vyostrenejsi zaver. Dejove linii s matkou Sary jsem moc neveril. Herecke vykony jsou vyborne a vlastne tahnou cely film. (26.07.2013)

Tento film považuju za "perlu".Pamatuji, že mě zaujal už jako -náctiletou a i dnes na mě dýchá stejnou dávkou preciznosti a skutečnosti.Neuvěřitelné výkony hlavních rolí, tak skutečné, že jim věřím i ticho.Vtáhnou vás do děje a přinutí vás ho poslouchat.Přinutí vás pobrukovat si tu hloupou písničku a sáhnout si na reprobedny... Vždycky se k němu ráda vracím a vracet budu. (14.05.2011)

UFO jsem ještě neviděl Kleopatro :-), ale krásných filmů už dost. A tento mezi ně dozajista patří. Něco tak hluboce promyšleného a lidského z prostředí sluchově postižených dětí se hned tak nenatočí. Je to opravdu tlak na lidské (divákovo) cítění a přitom tak přirozený a nenásilný a citově vůbec nevydírající. Volba přidělit jednu z hlavních rolí právě neslyšící Marlee Matlinové byla naprosto správná, řekl bych doslova nanejvýše nutná. Žádná jiná slyšící herečka by zcela jistě tuto roli nezvládla tak přirozeně, jako ona. Podívejte se na tento nádherný snímek odměněný Oscarem (v tomto případě na rozdíl od jiných zaslouženě) a vžijte se alespoň na chvíli do role hluchoněmé(ho) a prožívejte tu životní "diskriminaci" v podobě zdravotního postižení spolu s Marlee Matlinovou. Velká škoda, herci, režisér a film samotný si zasloužil těch Oscarů víc. Minimálně alespoň za scénář. (21.08.2007)

Jeden z nejkrásnějších filmů, klasickým způsobem klade důraz na význam tolerance a porozumění v lidských vztazích. Nedefinuje tělesný handicap jako cosi, co by mělo vyvolávat soucit, naopak představuje své hrdiny jako plnohodnotné lidi, jejichž postižení je jen jedním ze znaků jejich osobnosti. Pro hluchoněmou Marlee Matlinovou byla role Sarah filmovým debutem a získala za ni oskara. (26.12.2016)

Martlee Matlin bola viac než len správnom voľbou. Nieže by za ňou William Hurt zaostával, ale také rozporuplné pocity - od drsnej sebavedomej upratovačky cez jemnú plachosť životom ubitého dievčatka až po emotívne vyvrcholenie duševných traumat - v nej možno uprene sledovať, až sa zastavuje dych. Toto nie je romantická steelovka, ale tvrdá realistická skúška života, odvahy, pochopenia a postupného nazretia do bolesťou rozorvaného vnútra. Marlee absolútne dokonalá, jednoznačne zaslúžený Oscar. Tie jej zlostné gestá, ľahostajnú mimiku a neznášanlivosť voči okoliu - aby zakryla strach z možnosti znovu niekomu dôverovať - som zbožňovala. (14.09.2010)