Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Méně známý titul přesvědčivě postihuje ovzduší 60. let, zvažování nedávných vin i vyhlídek do budoucna. Generace otců se obtížně vyrovnává se svou účastí na stalinských represích, dospívající děti však již žijí zcela jinými starostmi, odmítajíce uznávat své rodiče za jakoukoli autoritu. Avšak hledání nových životních modelů se stejně rozplyne do ztracena, hrdinům po všech konfrontačních střetech zůstává jen jakási morální kocovina. Graficky strohý, černobíle natočený snímek, s oblibou vytvářející figurální kompozice, však vnímavě postihuje mnohá dobová stigmata, zvláště rozpad mezigeneračního porozumění... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (27)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Bloudění je film s pevnou fabulí. Sedmnáctiletý chlapec uteče z domova. Rodiče prožijí několik krušných dní. Pak se otec vydá syna hledat. Oba, otec i syn, zažijí při svém bloudění řadu setkání, která se stanou v jejich životě událostmi, tedy něčím, co tvoří děj. Ale děj není to hlavní, oč jde ve filmu Bloudění. Chtěli jsme především klást otázky... Ve filmu je řeč o tom, co mnohý z nás zažil buď jako otec, nebo jako syn, nebo jako syn a později i jako otec... Myslíme si, že člověk si rád poslechne o tom, co sám zažil a zná... Myslíme si, že lidé si rádi nechají vyprávět o těch, kteří jsou na tom hůře než oni. To jsou slova tehdy debutujícího režiséra a scénáristy Antonína Máši, citovaná v dobovém tisku (Filmový přehled 2/1966). Film Bloudění skutečně naplňuje slovo ve svém názvu, a nejde jen o tápání generační. Jako u mnoha jiných filmů z počátků zdvihající se české nové vlny i on se se snaží nějak reflektovat dobovou situaci lidí, jejichž iluze o komunismu utrpěly v rámci uvolňování poměrů značné škrábance, když začaly vycházet na povrch drobné "deformace" jinak do té doby neposkrvněného socialismu. V tomto pro svou dobu typickém příběhu o krizi přesvědčení zbyl prostor i pro vynikající herecké výkony. Vedle legend (Gollová) a rodících se hvězd (Kačer, Brejchová, Mrkvička, Hrzán) tu zaujme především tehdy sedmnáctiletý Jaromír Hanzlík, který měl za sebou již úspěšný debut v Sirového Finském noži (1964) a před sebou opravdovou filmovou maturitu v Kachyňově Kočáru do Vídně (1966). Existenciální rozměr filmu spoluutváří působivá práce s kamerou i výrazná Klusákova hudba. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"To se někdy stane že se to v životě všechno tak trošičku pomotá a člověk neví vůbec nic…" Po zhlédnutí tohoto filmu mám podobné pocity. Celý film mi přišel takový pomotaný a nevím zhola nic o tom, co jako chtěl "básník" tímto filmem říct. Základem je zápletka o tom, jak syn (Jaromír Hanzlík) uteče z domova, aby se (snad) vymezil vůči svým rodičům, avšak brzo poznává, že jeho "revolta" nemá smysl a on se nakonec vrací zpět. Vedle téhle dějové linky (popsané myslím srozumitelněji než v oficiálním textu distributora) jsme ale svědky celé řady více či méně bizardních výstupů nejen otce dotyčného mladíka (Jiří Pleskot), ale celé řady dalších postav, z nichž některé jsou možná i sami o sobě zajímavé (třeba slepý muž co intuitivně řídí auta. - výborný Jan Kačer) ale v kontextu celého filmu ty jejich vstupy moc nedávají smysl. Jednotlivé postavy spolu totiž mnohdy vedou dosti absurdní rozhovory. Sám divák tak tápe, hledá a bloudí, aby v samotním závěru filmu na otázku "hledáte něco" spolu s Jiřím Pleskotem  odvětil: "ne, nehledám." Hledání a bloudění už totiž bylo (po těch cca 75 minutách sledování tohoto filmu) vážně dost... ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Císař je nahý, všichni to vidí, ale zatím se musí spokojit jen s resignovaným naznačováním. 1) Zaujal mě bezmála kafkovský rozhovor 17letého Jaromíra Hanzlíka s 29letým Janem Kačerem s lehkým homosexuálním nádechem. Ani 26letý Jiří Hrzán nebyl k zahození. 2) Výstižný koment: fragre****. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Bloudění je velice přiléhavý název. Ve filmu se skutečně bloudí, hledá, přechází - od jedné postavy ke druhé, vnitřiní zmatenost a nespokojenost je vyjádřena cestou, setkáváním se a rozcházením. Pokud bych si z bludiček měla vybrat jednu výraznou postavu, byla by to postava řidiče, kterého krásně ztvárnil Jan Kačer. Zde bylo bloudění dotaženo ad absurdum. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československé pozoruhodné psychologická drama, typický, ale málo známý snímek 60. let. Bloudění v tomto filmu symbolizuje odcizení mladé generace od jejich rodičů poznamenanými nekalostmi páchanými v 50. letech a hledání cesty k nim. Mladý hrdina Michal Hrabák (osmnáctiletý J. Hanzlík předvedl na svůj věk nebývale vyzrálý výkon) opouští domov z důvodu nedůvěry ke svému otci namočenému v nechvalně známých procesech a bloudí po světě odkázán sám na sebe, nicméně po jisté době se rozhodne pro návrat domů, avšak porozumění přesto nebylo dosaženo. V jiném smyslu můžeme bloudění chápat u jeho otce (J. Pleskot), v době uvolnění režimu citícího své pochybení v minulosti, plného nejistoty, snažíce si najít své nové životní místo, dokonce i za cenu ponižování se před mladými dívkami. Snímek je natočen dostatečně poutavě, navíc zejména na začátku je kritických narážek na řezim poměrně dosti (překonává se intelektuál J. Adamíra), během pozorování však lze vysledovat jistý nesoulad a chaos mezi postavami. Herecké výkony jsou skvělé, přesně dodržují tradici filmů 60.let, kdy jsou divákovi předváděny jakoby nedůležité až banální domácí rozhovory, ovšem na dramatickém pozadí a právě v této podobě může herec nabídnout divákovi své maximum. Kromě již výše uvedených umělců se představí také ikona českosloveských filmů 60. let J. Kačer v roli prapodivného řidiče se špatným zrakem či další legenda M. Macháček coby Michalův strýček malíř. Režisér A. Máša mě ani tentokrát nezklamal, jeho dílo hodnotím velmi pozitivně, jediná vada na jinak vynikajicím snímku, kterou si dovolím zmínit je dvojce drzých divokých mladíků Hrzán/Mrkvička, jež se objevuje na konci stále častěji a jež mohla být klidně vypuštěna. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Na žádost režiséra zrežíroval část filmu i Jan Kačer. (hippyman)
  • Natáčelo se v Příbrami na Svaté Hoře, na zřícenině Helfenburk u Bavorova a v Písku. (hippyman)
  • Jan Kačer obdržel za film 10 tisíc korun. (hippyman)

Reklama

Reklama