Ima, ai ni jukimasu

Každý by si přál, aby se jednou stal zázrak a jemu nesmírně blízký člověk, kterého tolik miloval a nestačil ho zahrnout takovým množstvím lásky, kolik si dle něho zasloužil, opět vstoupil do jeho života a dal mu tak možnost prožít další chvíle plné štěstí, něhy a říct mu předtím nevyřčené. Ach, to bylo čarokrásné a křehké... Nemám slov. Bulel jsem už od 23. minuty, kdy v ruinách v lese zaznělo ono úžasné slůvko o čtyřech znacích a popotahuju, maje oči zarudlé od slz, ještě teď. Dnes už pro mě není nic podstatné - jen se uvolnit a vstřebávat tento mohutný emocionální zážitek. Nádhera! Pro mě se Sekai no chűshin de, ai o sakebu romantický vrchol roku. "Můžu tě políbit?"... "Nechceš?"... "Ale ano!" :-)) "Ty blázínku!" :-))) (06.11.2006)

Romanticky rodinny film se vsemi klady i zapory, ktere k tomu patri. Bylo to pekne, ale zatimco napr. korejci dokazi podobne emocionalni zdimani napumpovat tak, ze vas to vylozene rozseka (A Moment To Remember), japonci kdyz tlaci na pilu, zacnou pusobit mnohem vic klisoidne a je to ve finale kontraproduktivni. Sympaticka rodinka, krasne lesicky podporene destovou a mlhovou atmosferou, pohled na celou story ze dvou ruznych pohledu, to vse funguje. Bohuzel me to ale nechytlo a pocitove to slo dost mimo. 6/10 (15.10.2010)

Pekný príbeh o láske, aká je jednoduchá a pritom nádherná a koľko málo stačí k tomu, aby boli dvaja ľudia šťastí. Príbeh bol jednoduchý, no zároveň "rozprávkový", vystupovalo v ňom len málo postáv, neboli tam žiadne zbytočné scény a zároveň je vhodný aj pre oko mladého diváka. Vidíte ako málo stačí na to, aby sa dosiahol úspech. (07.09.2011)

Pořád mi přijde neskutečné, že jedna země dokáže vyplodit tak neskutečné bizarnosti, u kterých se vám může zvedat kufr a kde jakákoli morálka dostává na prdel, a pak dovede natočit něco tak krásného, dojemného, nádherného, jako je snímek "Ima, ai ni yukimasu". Ale Japonci tohle prostě umí a je to moc dobře. (10.04.2017)

Jééé, to se ale povedlo...když jsem na to koukala ve vlaku, přišla jsem si jako pitomec, protože jsem brečela celých posledních 35 minut jak želva. Závěr byl dojemný, přestože i očekávatelný jako reformy u vlády rozpočtové zodpovědnosti. A vzhledem k tomu, že nikdo v kupé netušil, cože na tom počítači dělám, museli si myslet, že jsem takové malé labilní stvoření...opravdu vkusné, romantické a velice příjemně podané, krásná hudba pěkně koresponduje s celým příběhem. Musím bohužel říci, že i když titulky byly dobré, o poznání horší je bohužel originál, protože když už po stopadesátépáté slyšíte "Arikato" a náš souhlas nijak nezní nijak, jen kývnou hlavou a udělají "Hmm", tak už jsem nemohla a musela jsem se strašně smát...teda já jsem ale netolerantní ;) (10.03.2011)