Strings

"Poctivý mahagón!" Je sympatické, že v dobe, kedy si ľudia zamieňajú slovo "animovaný" s vyžehlenou 3-D animáciou, príde niekto ako Anders Rønnow-Klarlund a natočí poctivú bábkovú fantasy, v ktorej si bábky uvedomujú svoju bábkovosť a nite, ku ktorým sú pripútané sú do deja zakomponované priam geniálnym spôsobom. To príbehu dodáva úplne originálny a nový rozmer. Je pravda, že príbeh mohol byť bohatší, ale aj tak si myslím, že je minimálne zaujímavý a to hlavne svojou štruktúrou shakespearovskej tragédie. Uvidíme, ako dopadne druhé zhliadnutie (na ktoré sa čoskoro chystám). Možno potom ešte tú jednu hviezdu prihodím. (09.04.2008)

To co pred rokmi dokazal The Dark Crystal, dokazal znovu Strings. Uzasny svet vytvoreny za pomoci babok, s nedostiznym vizualnym spracovanim a carokrasnym universom, ktoreho danosti a pravidla robia z celeho filmu a pribehu neobicajny a kuzelny zazitok. Film, ktory mi pripomenul, ze to skutocne sa neukryva na povrchu a v tvarach, ale hlboko vo vnutri. (10/10) (17.04.2008)

Strings ma prekvapili tým, že výborne fungujú ako historická dráma a že zvolená forma nijak neobmedzuje tvorcov v tom, čo chcú povedať. Tie body navyše sú aj za tú formu, ako často máme možnosť vidieť v našich kinách niečo podobné? Za chvíľu som si na netradičný vizuál zvykol natoľko, že som sa nechal unášať iba príbehom (ako niečo jednoduchšie od Shakespeara). V škandinávskom filme prekvapí hviezdna účasť na nahovorení postáv. (24.10.2012)

To co bylo v Team America ohledně loutek a jejich světa jen naznačeno (samozřejmě ve velmi ironickém duchu), je ve Strings dotaženo ad absurdum. I když chybí sexuální scény z výše zmíněného, dozvíme se zde například nejen to, že provázky loutek vedou k "bohu", že nejdůležitejším provázkem je provázek na hlavě, ale třeba i způsob jímž se malé loutky rodí. Tato promyšlenost a současně technická vyspělost celého filmu (loutkohra je velmi plynule prolínána zdařilými počítačovými animacemi) kontrastuje s prostoduchostí příběhu. Přesto se jedná o příjemné a celkem originální dílko, které potěšilo hladně dítě ve mně. (05.07.2005)

Loutky, které mají svůj vlastní fantastický svět a jejichž bytí a nebytí závisí na nitích, kterými jsou navíc do určité míry vzájemně propojené i jejich životy. I naše osudy visí na pomyslných nitkách a jeden na druhém jsme více nebo méně závislí. Velmi originální forma vyprávění nepatrně přebíjí obsah, ale na druhou stranu si nemyslím, že je třeba vždy a za každou cenu hledat úplně nový námět, aby vznikl silný příběh. Hodně záleží na zpracování a „Strings“ nejsou pohádkou pro děti a rozhodně stojí za vidění - nevěřila bych, jak různorodé emoce je možné vyjádřit pouhým pohybem očních víček, když se výraz tváře loutky vůbec nemění. (26.05.2008)