poster

Největší přání II.

Dokumentární

Československo, 1990, 85 min

Režie:

Jan Špáta

Komentáře uživatelů k filmu (24)

  • Kulmon
    ****

    Tenhle dokument vypovídá o mladých lidech mnohem víc než ten první. Je otevřenější, progresivnější a vše má své dějinné a tolik očekávané vyvrcholení - 17. listopad - svobodu.(31.7.2011)

  • paascha
    *****

    Jak prostě se dá udělat veliké dílo. 2 maruli: ano, máš úplnou pravdu. Můžu tě ale uklidnit, časem tě to přestane trápit a začneš, stejně jako já i ostatní, kteří jsme v té době byli mladí, spíš počítat, než snít, víc jíst a pít, spát a chtít, prostě se staneš dospělou a starou...(9.1.2011)

  • Hunt
    *****

    úžasná vypovídající hodnota z období, ve kterém byla natočena. má to spád a vůbec nenudí.(30.1.2014)

  • Vodnářka
    *****

    Zajímalo by mně, jak by vypadaly odpovědi natočené v letošním roce. A jak by dnes na svá někdejší přání reagovali dotazovaní z filmu.(24.12.2010)

  • Pluhy
    *****

    Nezávislý pohled Jana Špáty do společnosti lidí, kteří se pohybují na hranici dospělosti. Mladí osmnáctiletí lidé mají za úkol odpovědět na prostou, avšak o to obsáhlejší otázku: "Jaké je vaše největší přání?". Perfetkní nahlédnutí do všech možných sociálních skupin a ohlednutí se za životem mladých lidí v posledních letech totalitního režimu. Závěrečné minuty zachycují davy mladých demostrantů kráčející vstříc policejním kordonům. Zajímavostí zůstává, že v tuto chvíli Špáta shledává záměr dokumentu jako finální a snímek končí.(22.4.2010)

  • Snorlax
    *****

    Žádný sociolog nedokáže dobu lépe popsat.(5.3.2014)

  • mchnk
    *****

    Geniálně lidský pohled na dobu...člověka žijícího na konci šedesátých a osmdesátých let v Československu. S několika jednoduchými otázkami, ve všech možných společenských skupinách. Zakončeno otázkou obrněnému příslušníkovi SNB, těsně před vykonáním rozkazu proti demonstrujícím na Václavském náměstím v listopadu 1989.(1.10.2016)

  • lena60
    *****

    "Každej má něco. Jeden má todle. Druhej má todle. Jeden si něco přeje. Druhej si nepřeje nic, ten už to má. Jeden si přeje auto, a tak střádá. Druhej už ho má, a tak strádá. Jeden to má polepený. Druhej čím víc to má polepený, tím míň to má polepený. Jeden to támhle takhle nějak všelijak pytlikuje. Druhej to pytlikuje úplně konkrétně. Jeden smrdí korunou. U druhýho není ani cejtit. Jeden se zpije, a potom hrozně nadává. Druhej se raději zpije do němoty. My máme knihy. My tomu říkáme bojovný knihy. Vono to má vohnutej hřbet...Jedni si vyvolili cestu. Druzí jim říkají "vy volové". Každej má něco. Nebo...Nebo nenajdeš vesnici, v níž by nebyla hospoda. Nenajdeš hrob, kde by nezobali ptáci. Nenajdeš klec, v níž by nebyla svoboda."(19.4.2009)

  • Ivoshek
    *****

    Špáta si s tím dal očividně práci a stálo to za to. Hodina a půl prožitá ve společnosti osmnástiletých lidí ze všech vrstech a subkultur hodně pozdního socialismu. Docela fajn bylo i srovnání s prvním dílem ze šedesátých let - ten posun od naivity a idealismu k povrchnosti a materialismu tam byl hodně znát - i když ne nutně u všech. Mladý maminky mně totálně dostaly, stejně tak pasťák. Chtělo by to trojku ze současnosti. Nejvtipnější část je podle mně na Spartě.... Největší přání? Aby měla Sparta titul. A to je celý? No, asi jo. A dlouhodobě? No aby měla pořád titul!(16.1.2011)

  • nascendi

    Je mi ľúto, že svojim hodnotením idem opätovne proti väčšine, ale tento film mi nič nedal. Bolo to niečo medzi televíznymi novinami (kde zaradia informáciu nejakej policajnej hovorkyne, že vzhľadom k prebiehajúcemu vyšetrovaniu nemôže nič povedať) a programom Čo dokáže ulica. Možno je to vhodný materiál na diplomovú prácu. Možno to niekoho osloví. Ale mne ten kaleidoskop stereotypných, schematických až trápnych odpovedí neposkytol obraz o zámere režiséra. Pretože takúto anketu môže nakrútiť ktokoľvek. Ale so zreteľným zámerom výsledky vytriediť a usporiadať považujem za povinnosť tvorcu.(28.2.2016)

  • poz3n
    ****

    Opět skvělý Špátův dokument s velkou výpovědní hodnotou. Navíc ten konec na Národní třídě mě dostává do kolen. 8/10(12.10.2013)

  • stub
    *****

    Stejně dobré jako předchozí dílko, dobrým nápadem jsou průstřihy z něj, které umocňují sílu porovnání. Pro ty, kdo alespoň mlhavě pamatují 80. léta, jde navíc o zážitek velmi osobní, atakující obě hemisféry. Myslím, že nastala vhodná doba pro 3. díl. Otázkou je, kdo by ho měl natočit...(17.12.2010)

  • Hwaelos
    *****

    Asi vůbec nejlepší dokument o Sametové revoluci. Nejspíš kvůli tomu, že nejde o bezprostřední zobrazení událostí a politických manifestací okolo 17. listopadu, ale o vystihnutí celkové atmosféry v roce 89. Špáta ji hledá na různých místech - ve vesnických putikách, u maturantů, mezi pankáči a metalisty, u folkařů, trampů, delikventů a feťáků. Chytrými otázkami dostává z lidí nejenom bezprostřední mínění o poměrech v komunistické společnosti, ale abstrahuje i to ryzí, co v jednotlivých subkulturách je a stejnou měrou odhaluje i pózu a faleš proklamovaných idejí, které se neslučují s činem nebo vůlí k němu. Využívá skvěle kontrapunktu obrazu a nezřídka nediegetického komentáře. Precizní dokument, který zraje s každým rokem, protože rozpor životních hodnot duchovních a materiálních se po revoluci spíš zvětšuje než zmenšuje.(3.4.2011)

  • zette
    ****

    Velmi zajimavy dokument, ze ktereho je opravdu citit predrevolucni deni a napjata atmosfera. Spata jednoduchou otazkou "jake je vase nejvetsi prani?" oslovil siroke spektrum populace: punkace, metalisty, verici, chovance, ucne, studenty, fotbalove fanousky, mlade rodiny, matky, vojaky, narkomany, rockery, zdravotni sestry, delniky. Vse je konfrontovano s prostrihy stejne ankety a dokumentu z roku 1964. Vidno videt, ze mladez v roce 89 je zdaleka odvaznejsi, nez ta z doby predesle. Skoda, ze uz Spata nemuze natocit treti dil, kdy by vyzpovidal dnesni mladez. Lisila by se urcite nejvice v materialnich hodnotach a nezajmu o politicke deni. Mladez bude ale vzdy sva a "lehce" se odlisujici od stredni a starsi generace. Odpovedi tehdejsi mladeze me velmi zajimaly a dve i dost pobavily: " Co me stve? Tak to je buzerace, jako holka s holkou" nebo "Komunismus? Ja se o to nezajimam, tak ani poradne nevim, co to je vole".(30.6.2012)

  • LeoH
    ****

    Oproti „jedničce“ dvě výhody – možnost srovnání s dvacetiletým odstupem, které do filmu vnáší působivý rozměr ubíhajícího času (i když se mi zdá, že do často zmiňovaného dojmu, že se za těch dvacet let vlastně skoro nic nezměnilo, je divák nemálo vmanipulováván) a silný závěr, zvlášť pro nás, kterým tenkrát právě těch dvacet bylo. Chcete-li vědět, z jakých pocitů v některých z nás vzklíčilo rozhodnutí přestat „držet hubu a krok“, které bylo jednou z podstatných ingrediencí tzv. sametové revoluce, tady si o tom můžete udělat docela slušnou představu. Moje tradiční protišpátovská výhrada – je to roztěkaný, a navíc tentokrát i lehce natahovací (potřeba naplnit požadovaný televizní formát?).(28.10.2012)

  • sator
    **

    Upřímně mě nezajímá vox populi lidí, s kterými nevidím mnoho společného...nicméně jako záznam své doby má dokument svůj význam...(14.2.2013)

  • Nebešťan
    *****

    ...dostat tadu tu holku..a sparta!(10.7.2015)

  • maruli
    *****

    Bezprostředně po dokoukání cítím: 1. obdiv, mladým lidem, mnohdy ještě mladším, než jsem teď já, kteří byli přesto dospělejší, a dokázali velké věci, 2. obavu, že jsem součástí jedné velké plytké a cynické generace, která má tolik toho, co by jí mělo znepokojovat, a přesto je jí to úplně jedno, a je jako ty holky v továrně, který vlastně na ničem nevidí nic špatnýho, 3. takové zvláštní vnitřní znepokojení, jestli tu svobodu, o kterou se bojovalo na Václaváku, kde proti sobě museli stát lidi starý jako my, co jsme teď tak akorát zabavlnkovaný popíkoví přizdisráči, neplichtíme víc, než je zdrávo. A že hodnoty jako je svoboda, rodina, štěstí a láska, ať se jim budeme vysmívat jak chceme až dohalelujá, budou vždycky průsečíkem všech dob a vším, o co tu běží. Jinými slovy, 5* je málo.100%.(4.11.2010)

  • MarekMotor
    *****

    Volné pokračování stejnojmenného snímku z konce 60. let je podobnou směsí trapnosti, nechtěného humoru a občasných jasných chvilek, pokud vůbec existuje cosi jako angažovaný dokument, pak nechť prosím vypadá takhle.(11.7.2008)

  • gemi
    ***

    Škoda, že se Špáta sveřepě drží jediné otázky, která dala i název celému dokumentu. Párkrát se odváže, když se respondentů zeptá "co vás nejvíc štve", ale čekat nějaké hluboké úvahy od pubescentů, kteří právě přišli fandit Spartě, a navíc je vidět, že mají kapku naváto, je poněkud naivní. Chybí mi tedy větší invence a také lepší retrospektivní provázanost s prvním dílem. Špáta jej tu a tam proloží, ale není to systematické, a na rozdíl od Třeštíkové jen jaksi klouže po povrchu.(11.9.2011)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace