Balada z hadrů

Před několika dny jsem zhlédl Těžkou Barboru, která byla relativně nudnou hrou zato však s geniálními forbínami. Balada z hadrů oproti Barboře vyniká i vcelku slušnou kvalitou hry, forbíny Wericha Horníčka opět netřeba komentovat, jsou nezapomenutelné. V poslední době pozoruji v různých médiích snahu Wericha zlehčovat či diskreditovat. Tato hra je ideálním protilékem a důkazem, že Werich byl velikánem přesahujícím svým nadhledem většinu lidí v naší malé zemi, byl symbolem minimálně dvou až tří generací. Můžeme o tom diskutovat, vést spory, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Jsem vděčen, že alespoň něco z jeho díla se zachovalo přes nepřízeň mocipánů na filmovém pásu...100% (06.06.2011)

Geniální hry divadla ABC v podání Wericha a Horníčka. Myslím, že všichni se shodneme, že nejlepší na tom všem jsou forbíny, no ale vlastně veškeré části, kde jsou tito dva, zbytek filmu, jak napsal například Radek99 "se musí přetrpět" ale zas tak hrozné utrpení to rozhodně není:) Tohle duo si naprosto rozumí, trochu lituju, že jsem neměla možnost vidět V+W to by byl asi teprve zážitek. Každopádně tato hra obsahuje řadu mouder a řekla bych ani ne hlášek jako spíš citátů. Mé oblíbené: "Čas si vymysleli lidi, aby věděli od kdy do kdy a co za to."..... "Život je jediná věc, kterou má člověk doživotně."..... "Jakmile chudý člověk začne mluvit o spravedlnosti, tak je zavřenej." Ale nejlepší ze všech je jednoznačně tato: "Život vždycky stál, stojí a bude stát za to, aby ho člověk dožil, ono se s ním totiž víc dělat nedá. " (13.10.2011)

Balada z hadrů je stejně jako většina her Jiřího Voskovce a Jana Wericha prakticky dokonalá. Ale já své hodnocení rozdělím na dvě. Za prvé samotná hra. Faktem zůstává, že nikdo asi neuměl psát tak trefně, ale přitom nenápadně o době či nešvarech povah lidí - člověk si musel leckdy domyslet sám na co dvojice naráží, a k tomu nadčasově. O to jsou hry cennější. Když k tomu přidáte celou sortu hereckých hvězd a skvělou hudbu, pak je na co se dívat. Hodnocení samo o sobě ale zaslouží i televizní záznam. Nedám nejvyšší počet hvězd jen proto, že bohužel je záznam velmi nekvalitní. Představitelům není často rozumět a pokulhává i obraz. Škoda, že podobně inteligentní narážky používá dnes jen Divadlo Járy Cimrmana a ostatní, pokud už se uchylují k politickým narážkám, tak pouze ve formě vulgárních urážek a obscéností. (29.10.2020)

Tyhle unikátní černobílé rekonstruované záznamy představení Divadla ABC jsou něco jako národní kulturní dědictví. Náš nejslavnější tvůrčí tandem Voskovec - Werich se tu reinkarnuje ve dvojici Jan Werich - Miroslav Horníček (Jiří Voskovec byl v té době již několik let v americkém exilu) a je to náhrada více než důstojná. Divadelní hra sama je v obrazech, kde nevystupuje výše zmíněná dvojice, trochu nudná (hlavně první půlhodinu nutno přetrpět), leč ve výstupech a především a autentických forbínách nově etablovaného páru jde o ryzí genialitu. Nevídaná životní moudrost, abnormální jazykový cit, ryzí humanismus (i humanitní vzdělání, jehož je obětí, jak říká v jedné narážce sám Werich) mistrů Jana Wericha i pana Horníčka. Je dobré si čas od času (hlavně pro srovnání s dneškem) tyto legendy české kultury připomenout... (01.10.2007)

Kdyby na to měl člověk uplatňovat filmová měřítka, moc šancí by tenhle film neměl, ale přistoupíme-li k tomuto dílku jako k archivnímu záznamu divadelní inscenace, což vlastně je, nemůžeme dát méně než 5. Neměli jsme zatím žádné dva lepší humoristy než byl pan Werich s Horníčkem, a že už je to hodně let. Jejich vtipy, hra se slovy a češtinou a obrovský intelektuální nadhled prostě nemají konkurenci. Forbíny jsou vpravdě geniální a hra za nimi také nijak výrazně nezaostává, takže výsledné hodnocení vypadá tak, jak vypadá. A to se vlastně týká i Těžké Barbory. (17.04.2008)