Antares

Musím říct, že začínám mít opravdu velkou slabost pro rakouské festivalové filmy. Je na nich něco opravdu originálního. Koukáte na to a připadá vám to hrozně české, ale to pojetí je úplně jinde. Není tam německé strohost a není tam česká přehnanost. Hrozně zajímavé. Antares není nic, co by vás vystřelilo z trenek, ale určitě je to poutavý trojpříběh, u kterého se nebudete nudit. Přitom nejzajímavější linie je nejspíš prostřední příběh. Spielmannova tvorba mě určitě bude zajímat. (15.06.2019)

Neviem, páčilo sa mi ako realisticky snímok posobil. Bez zbytočných cingrlátok na sídlisku v hnusnom svete uprostred ešte hnusnejšej cicilizácie, ktorý sme si vytvorili a v ktorom sme takí nešťastní, že si navzájom klameme a fyzicky či psychicky ubližujeme. Dnes sa už všetko dá ospravedlniť tým, že nie sme dokonalí. Aspoň pre vačšinu je to odpoveď na každé svinstvo (a to svine urážam), ktorého sa dopustili.Proste taká malá sonda do duší dirty little freaks. (06.08.2016)

Současný rakouský film, to je paráda, kam se my na naše sousedy hrabeme. S každým dalším filmem se přesvědčuju o tom, že jsou na úplně jiné úrovni. Haneke, Seidl, Spielmann, Markovics, Hausnerová, Schleinzer, Glawogger a další točí v posledních letech vysoce kvalitní a úspěšné festivalové snímky. Na Antares není tím nejzajímavějším samotný koncept, podobně propojených příběhů už jsme viděli mnoho. Zaujalo mě hlavně velmi pečlivé a přesné vykreslení jednotlivých postav - v každé povídce stačilo, aby byli deset minut na plátně a divákovi je předáno všechno, jak charakter postavy, tak její motivace a v dalším ději byla poté velmi snadná orientace. Dívalo se na to opravdu příjemně, film téměř bez zaváhání. Výtku bych měl snad jenom ke skladbě v závěrečných titulcích, která je sama o sobě výborná, ale k filmu mi neseděla ani náhodou. (01.02.2013)

Po přečtení obsahově nepřesného infa oficiálního distibutora musím smutně konstatovat, že film neviděl. Škoda: možná by do vysílání zakoupili něco lepšího. "Antares" se totiž populárními světovými filmy neinspiroval úspěšně, jen povrchně. A jugoslávské uklízečky opravdu v cizích bytech nevyřizují telefonáty. (28.07.2010)

Vídeň v jednom čase třikrát z jiného úhlu. K filmu mě přilákala vidina filmové erotiky. Sídliště je všude hnusný. Jeviště lokálně a časově dostatečně univerzální, aby mohlo být v jakémkoliv větším středoevropském městě v posledních dvaceti letech. Změnilo se jenom málo mezi lidmi, a ve všem asi hrály roli smartphony, protože dneska nenecháváte mobil v kapse bundy u dveří. V příběhu nemáte komu fandit, ale taky se zásadně nenudíte (i když ten třetí pohled makléře bavil zdaleka nejmíň). Solidní dávka naturalistického snímání, hlavně u sestřičky v hotelu. (12.03.2017)