O pyšném panovníkovi

Trošku to možná je náboženská agitka, kdy trestá Bůh a taky sám všechno vyřeší. Ovšem to by nebylo to nejhorší. Pohádka obsahuje kvalitní obsazení, Ondřej Vetchý je skvělý herec, Zdeňka Žádníková-Volencová se do pohádek pro svou milou a sympatickou tvář vyloženě hodí. Ale ty triky. Ještě by se dalo pochopit studio, ale digitální nádvoří, les, zahrada...to je opravdu příšerné. Televizní pohádka je poučná, ale na oko nedobře provedená. (18.05.2020)

...aneb, pohádka o dvojnících a dvojnicích. Nejdřív se mi zdálo, že to bude zlej sen. Většinou totiž preferuji studiové televizní pohádky, vzniklé před listopadem léta páně 1989. Mají dle mého názoru lepší scénář, režii, obsazení, hudbu a díky použitému materiálu i hezčí barvy, ale tato má zase Ondřeje Vetchého a Radovana Lukavského a i díky výtvarníkovi, Ivu Houfovi, nakonec dopadla dobře. (18.08.2015)

Hodně slabá televizní pohádka na nedělní odpoledne, která není ani tak pohádkou jako morální poselství proti pýše a nadřazenosti někoho nad jinými. Ondřej Vetchý i když je skvělý herec, tak tady přehrává, až to není pěkné. Kulisy jsou příšerné (nebo spíše ty triky skrz modrou obrazovku, kterou známe z relací o počasí). Děj je také nudný a celé to vypadá jako divadelní představení. Půvabná Zdeňka Žádníková to nezachrání. [543. hodnocení, 28. komentář, 58%] (25.10.2020)

Prvoplánově křesťanská agitka o tom, jak se pyšný panovník poučil a opět se stal pokorným a moudrým. Proč agitka? Vše je zde jednoznačně dané - panovník (o němž se tvrdí, že býval moudrý, ale nezjistíme, jak a proč se tedy stal pyšným) si o sobě myslí, že je víc než Bůh, poustevník je vyložený prototyp moudrého a zbožného poustevníka (žádný chybující Scholastikus!), který se živí jen kořínky a vodou ze studánky, královna je milující skoro až za hrob, dřevorubec je správný a silný chlapík - prostě vše ve svých škatulkách, bez životnosti, a z toho pak vyplývá i ona nedůvěryhodnost a agitačnost celého syžetu. Tak jistě, tváří se to jako pohádka, tam o charakteristiky postav moc nejde, jenže to by nesmělo z toho to křesťanské ponaučení trčet až tak okatě - čímž dělá mimochodem jakémukoliv křesťanskému ponaučení jen medvědí službu. (15.05.2017)

Otřepaný příběh o tom, jak se zlý panovník napravil, když na vlastní kůži poznal, jak se žije prostému lidu. Navíc odvyprávěný suchopárně bez nějaké větší invence. Vetchý často působí poněkud křečovitě a snové rozuzlení téhle pohádce také na kráse nepřidá. Slepý boží služebník v podaní Radovana Lukavského nemůže nepřipomenout Ctihodného Jorgeho z rozhlasové hry Jméno růže, tady je to ale o něco větší klaďas:-) (30.10.2016)