Pelle Dobyvatel

Což o to, potenciál to mělo, ta bezútěšnost a bída života z před necelých sto padesáti let, o té se nám v našem současném blahobytu může zdát, a zfilmovaná byla dobře, ale ta pekelná stopáž to celé spolehlivě poslala do prdele, takže promiň, Pelle, kdybys měl kolem hodiny a půl, bylo by hodnocení dost jiné. 45% (01.06.2022)

S nesmírnou laskavostí natočený příběh točící se kolem jednoho statku, na němž je i sníh špinavý. Ve filmu se dějí převážně škaredé věci, ale nic nehnisá a nebolí, vše se nakonec obrátí v laskavý pohled Pelleho otce na syna. Mladinká Sofie Gråbøl sice nemá v titulcích jméno v rámečku, ale již tady je jasné, co v ní dříme za talent. Představitel Pelleho je hodně šikovný kluk s pronikavýma očima, jimiž dokáže vyjádřit více než malinko přehrávající Sydow. (08.09.2023)

Upřímně řečeno byl jsem rád, že na rozdíl od stejnojmenné knihy se nejednalo o žádný proletářský koncert, s čím se dalo po téhle stránce dobře sžít. Malý Pelle od nejútlejšího dětství chtěl budovat lepší svět a poctivý být jako malý Bobeš. Asi se sluší dodat, že nosné momenty chladné skandinávské krajiny svým melancholickým vizuálem přesvědčivě vyplnily příběh. (09.02.2014)

Bezútěšná Panadořina skříňka, kde se naděje skrývá na nejhlubším dně a ještě je jí málo a příběh, jehož zásluhou prohlásíme úsloví "staré zlaté časy" za největší lež, jaká kdy byla vyslovena. Z životních osudů stárnoucího vdovce a jeho malého synka by i feťáka rajského plynu zachvátila deprese, ale deprese nehrozí ve světě, kde ještě vznikají filmy plné chladné bezútěšnosti i křehké lyričnosti, rozesmutňuje mě spíš fakt, že jsem ještě neměla možnost přečíst si předlohu. Oscara, objetí a tunu bonbónů pro všechny děti jako Pelle filmový i skutečný a čokoládový dort pro všechny režiséry jako Billy August, kteří dokáží zpracovat takové téma tak, že vznikne silný a působivý film místo prvoplánového dojáku. (02.10.2007)

Ach ten krutý sever! Velký film o formování vlastní individuality a osvobozování člověka, jenž jde proti divákovi a kašle na jeho očekávání. I když závěrečná motivace nevyznívá dostatečně přesvědčivě a vyprávění občas stagnuje, syrová atmosféra a až mystická osudovost společně s několika nádhernými filmovými obrazy vytváří skutečný požitek ze sledování. A k tomu nutno ještě připočíst úžasné výkony hlavní dvojice, které z hlavy jen tak nedostanu. (30.10.2012)