The Time of the Doctor (S07E16)

Koho zajímá, že se do toho Moffat zamotal jako? Vždyt je to tak kurevsky emotivní, dechberoucí zakončení nejlepší éry Doktora, že na příběhu v tomhle momentu vůbec nezáleží. Budeš mi chybět, Matte. " When you think about it. We're all different people all through our lives. And that's OK, that's good, you've got to keep moving, so long as you remember all the people that you used to be. I will not forget one line of this. Not one day. I swear. I will always remember when the Doctor was me. " (27.12.2013)

Síce nie som fanúšik Doctora Who, ale predošlý The Day of the Doctor z toho istého roku sa mi svojím prepleteným príbehom páčil. The Time of the Doctor je už však len preplácaný. Mám pocit, že väčšina tunajších fanúšikov buď akýmsi zázrakom videla inú záverečnú epizódu alebo sú skutočne až tak zaslepení nostalgiou. Moffatov scenár je tu totiž neskutočne slabý. Porušuje vlastné vytvorené pravidlá, zjednodušuje udalosti predošlých sezón, vyvoláva pocit zmätku a tým si pravdepodobne myslí, že čím viac zmätie diváka tým prepracovanejšie/inteligentnejšie bude pôsobiť. Bohužiaľ nepôsobí, pôsobí akurát tak vykalkulovane a hlúpo. Zaobaliť to do sentimentálneho obalu, pridať motív Vianoc ani náhodou nestačí. Takto to jednoducho dopadne, keď showrunner naberie priveľké ego a nemá na to. Záverečná epizóda s Mattom Smithom by si zaslúžila citlivejší prístup, než len ohurovať diváka prvoplánovými pokusmi o nelogickými zvratmi v deji. A aj tá premena na nového doktora je len banálna scenáristická blamáž bez vysvetlenia, navyše s novým Doctorom (Capaldi), ktorý nedokáže zaujať. Toto že má byť náhrada za Smitha? Prosím vás .... (01.08.2014)

Pohádkový konec pohádkového Doktora. A díky tomu je nakonec vše v pořádku, jakkoli jsem Moffatovi čím dál více spílal. Nezbývá než jemu i Mattovi ze srdce poděkovat, druhému popřát mnoho štěstí v další kariéře a prvému, ať konečně seriál opustí a nechá někoho jiného vykovat z Capaldiho éry zase tu správnou temnou sci-fi, k jaké to zabíhalo v dobách, kdy jsme mohli Doktora bez váhání milovat. (29.12.2013)

Esence jedenáctého Doctora napěchovaná do jediné hodinky. Jestli před Moffatem někdy stála opravdová výzva, byl to narozeninový Day of the Doctor. A jestli před ním stál úkol, při kterém člověku hrozí nervové selhání, bylo to psaní dalšího pravidla-měnícího kousku, který musí něco rozřešit, něco uzavřít, něco rozehrát - a hlavně dojmout. Pro někoho je z toho nesledovatelná matlanice, která je jen stínem duše, kterou seriál měl během působení Matta Smithe. Pro mě, i přes to, že Jedenáctka nikdy nebude mým srdcovým hrdinou, jde (možná právě díky tomu) o dokonale slzopudnou, nostalgickou i napínavou tečku. I will always remember... (26.12.2015)

Abych pravdu řekl, Matta Smitha jsem skoro ořval, za mě asi nejlepší Doktor, ale uvidíme, co přinese třináctá inkarnace, v rámci nových řad poprvé někdo starší. Příběh samotný mě zde nijak zvlášť nepřekvapil, na rozdíl od předešlého speciálu, ale rozhodně nešlo o nic, co by tvůrci ošidili. Člověk se konečně dověděl, co je to Ticho. Snad ho ještě rozpracují dále, protože jinak to pro mě bylo zklamáním. (01.02.2016)