Nová Francie

Aha, ono se to také jmenuje Nová Francie. Tenhle název nezní tak špatně, můžete si třeba představovat, že jde o dokumentární pořad věnovaný nově poskládanému volejbalovému družstvu francouzských krásek. Ovšem řekne-li se Spalující romance, je na místě začít namáčet studený hadr. Jak by asi takový film mohl vypadat, že? Historická úchylná telenovela, která se ani nesnaží opřít o nějaký pevný základ. Možná se chtěla opřít o Gérarda, ale ten tu sám vypadal, že by potřeboval berle... (30.09.2012)

To, čím sú Lovci dinosaurov pre žáner sci-fi, tým je Nové Francúzsko pre historicko-romantické eposy. Neuveriteľný blábol, ktorý by sa mal premietať na scenáristickej fakulte ako prehliadka veštkých chýb, akých sa scenárista môže dopustiť. Nedoriešené či celkom do vzduchoprázdna vyparené dejové línie, nelogické motivácie (vysvetľované dodatočne vnútorným hlasom), náhle miznúce postavy (tvorcovia pol hodinu riešia, aký je Perez hajzel a ako chce hlavnú hrdinku pretiahnuť, potom zrazu zmizne zo scény a dozvieme sa, že bol zatknutý a odvlečený do Bastily - WTF???) a hromada zbytočností, ktoré film predlžujú do neznesiteľných rozmerov. A hlavne nulové emócie (je strašne smiešne, ako sa Doylova pompézna hudba snaží nejaké navodiť a vôbec to nefunguje), mizerné herecké výkony a nedostatok čohokoľvek výpravného (útok Angličanov na Quebec je natočený s pomocou dvoch vojakov, ktorí vystrelia z kanónu, načo vybuchne stena jedného domu - to je celá bitka!). Nuda, pri ktorej budete mať pocit, že sa dívate na 10-dielny televízny seriál, spojený do jedného filmu - a bez toho, aby z neho bolo niečo vystrihnuté! (29.08.2007)

Každá doba má své hrdiny. I ty lidové. Má je i frankokanadský Quebec. Jedním z nich je Marie-Josephte Corriveau (1733-1763), jejíž poetizovaný životní příběh tvoří obsah i námět filmu. Pro Francii ztráta Louisiany i tzv. Dolní Kanady znamená stále - i dnes - pocit jistého vykořenění (r. 1967 během státní návštěvy zvolal de Gaulle "Ať žije svobodný Quebec!"). Neobvykle poskládaná koprodukce jen potvrzuje to, co jsem již naznačil. A tak tragický příběh z konce sedmileté války (1756-1763), jedné z mnoha, které vedly dnes poetizované feudální "staré režimy", je velkým prolnutím vášnivé lásky na život a na smrt na jedné straně a bolestnou válkou Francie končící dlouhé vlády Ludvíka XV. na straně druhé (1715-1774). Kompozici i zaměřením usilují tvůrcové filmu o komplexní záběr doby a jejích protagonistů. Určitá strohost v závěrech a pocit, že vojska na obou stranách se nevyznačují nadměrnou početností, odpovídá skutečnosti: dnešním desetimiliónům na rozlehlých plochách odpovídaly tehdy desetitisíce (i dnes v provincii Quebec, větší než Spojené království, Francie a Španělsko dohromady žije kolem 7,5 milionu obyvatel oproti zhruba 170 milionům počtu obyvatel těchto států). Svým zaměřením film odpovídá jiným, o něco starším pohledům-freskám na starší americké dějiny (REVOLUCE, MISE). Bez těchto premis nelze docenit ani kvality režie, ani pozoruhodné herecké výkony (Gérard Depardieu, Irene Jacobe). Zajímavý je v této souvislosti i nepříliš lichotivý úhel zobrazení osobnosti Benjamina Franklina, který je tu představen jako zosobnění hltavé yankeeské rozpínavosti stejně tak jako ne příliš potěšující pohled na představitele tamější katolické církve (Má-li tento film nějakou slabinu, je to jeho český název Spalující romance, který kromě komerčního podtextu zkresluje jeho obsah a nepřímo i snižuje úroveň díla). Nostalgie filmu tím získává další rozměr. A divák pohnutý, romantický zážitek, příběh velké lásky, zřejmě jedné z variant dodatečných příběhů o dívčí matce. Příběh, kterých není nikdy dost. (18.04.2010)

Vydržal som poctivých 40minút, ale plnohodnotnejšie by bolo zvyšnú hodinu a pol pozerať do steny ako dopozerať tento brak. Film zobrazujúce udalosti bez absolútneho cítenia na kostýmy, výpravu, herci bez cítenia hereckého a režisér sa minul povolaním. Nechápem podľa čoho vyberajú takýchto fušerov na režírovanie tak odvážneho projektu za nemalý peniaz. Tento film si môžu užiť jedine diváci, ktorí za vrchol filmárskeho umenia považujú argentínske telenovely. 15%. (01.12.2010)

Nová Francie je především kostýmové romantické drama. Ve velkoleposti lákavého prostředí aristokratické zkaženosti a neschopnosti i v duchu romantického dobrodružství při formování nového státního útvaru. Okázalá snaživost ovšem nestačí, když se hlavní linie zmítá v melancholickém vydírání a strachu z opravdového vnoření se do nitra problému. Nedostatečně naplněná láska má své poutavé vrcholy a mnoho laciného hollywoodského škáru, což výsledný dojem hrubě znehodnocuje. Hlavní postavou historické romance je mladá vdova Marie-Loup Carignan (zajímavá Noémie Godin-Vigneau), prostá energická žena, která nemíní zůstávat v ústraní a v nezájmu. Hlavní mužskou postavou je poctivý muž ze vznešenějších kruhů François le Gardeur (sympatický David La Haye), upřímný a čestný v osobních i vlasteneckých zájmech. A rozvíjí se romance s překážkami osobně prospěchářského, majetnicky kořistnického a státnicky nestabilního charakteru. Nebýt těch ambiciózních a podbízivých žánrových nešvarů, mohlo by jít o úchvatné představení. Důležitou postavou je France Carignan (zajímavá Juliette Gosselin, jako starší Isabel Richer), malá dcerka Marie-Loup, vychovávaná bez předsudků a přízemnosti. Neméně důležitou postavou je Xavier Maillard (Sébastien Huberdeau), Francoisův kamarád, neštítící se žádné podlejší intriky. Poslední výraznou postavou je katolický farář Thomas Blondeau (příjemný Gérard Depardieu), platonicky zamilovaný do Marie-Loup. Z dalších rolí: nespoutaná indiánka Acoona (půvabná Bianca Gervais), svého postavení bezezbytku využívající urozená Angélique de Roquebrune (šarmantní Irène Jacob), mlynář a otec Marie-Loup v pozadí Joseph Carignan (Pierre Lebeau), zkorumpovaný policejní intendant Le Bigot (Vincent Perez), či snaživý francouzský guvernér Vaudreuil (Paul Savoie). Látka je důležitá především pro frankofonní Kanaďany a je velká škoda, že z ní nedokázali vytěžit mnohem působivější podívanou. (03.01.2017)