Nová Francie

Vydržal som poctivých 40minút, ale plnohodnotnejšie by bolo zvyšnú hodinu a pol pozerať do steny ako dopozerať tento brak. Film zobrazujúce udalosti bez absolútneho cítenia na kostýmy, výpravu, herci bez cítenia hereckého a režisér sa minul povolaním. Nechápem podľa čoho vyberajú takýchto fušerov na režírovanie tak odvážneho projektu za nemalý peniaz. Tento film si môžu užiť jedine diváci, ktorí za vrchol filmárskeho umenia považujú argentínske telenovely. 15%. (01.12.2010)

Naprosto zbytečný film. Pokud námět měl nějaký potenciál, tak byl beze zbytku promrhán. Zoufalé herecké výkony, včetně nepřesvědčivého Depardieu, chatrný scénář a neposlední řadě nepovedený dabing, srážejí tento rádoby historický velkofilm kamsi dolů. Vražedná stopáž 142 minut také ničemu nepřidala spíše naopak, snímek nudil. Pár hezkých záběrů na nádherné scenérie Kanady už nemohlo nic zachránit. Jedna hvězda za snahu musí stačit. * (25.10.2011)

16 % - Omšelý příběh je na dvě hodiny příliš povrchní, expozice nudná jako cesta metrem do práce, padesát minut se nic pořádného neděje, divák se spíš nudí. A bohužel se to výrazně nezlepší ani pak. Navzdory poměrně slušnému obsazení – vedle Depardieua si tu zahráli například Vincent Perez, Tim Roth nebo Jason Isaacs – jsou herecké výkony hodně rozpačité, často přehrávané. Ústřední duo je navíc nesympatické, takže jim snad ani nemůžete fandit, o nějakém vctínění se do osudu tragické lásky nemůže být řeč. Když pak přes závěrečný kýčovitý záběr začne zpívat Celine Dion popový song, je vymalováno. Jediné, co nechápu, jak tohle mohlo sežrat rozpočet ve výši 27 milionů kanadských dolarů. (02.01.2007)

Každá doba má své hrdiny. I ty lidové. Má je i frankokanadský Quebec. Jedním z nich je Marie-Josephte Corriveau (1733-1763), jejíž poetizovaný životní příběh tvoří obsah i námět filmu. Pro Francii ztráta Louisiany i tzv. Dolní Kanady znamená stále - i dnes - pocit jistého vykořenění (r. 1967 během státní návštěvy zvolal de Gaulle "Ať žije svobodný Quebec!"). Neobvykle poskládaná koprodukce jen potvrzuje to, co jsem již naznačil. A tak tragický příběh z konce sedmileté války (1756-1763), jedné z mnoha, které vedly dnes poetizované feudální "staré režimy", je velkým prolnutím vášnivé lásky na život a na smrt na jedné straně a bolestnou válkou Francie končící dlouhé vlády Ludvíka XV. na straně druhé (1715-1774). Kompozici i zaměřením usilují tvůrcové filmu o komplexní záběr doby a jejích protagonistů. Určitá strohost v závěrech a pocit, že vojska na obou stranách se nevyznačují nadměrnou početností, odpovídá skutečnosti: dnešním desetimiliónům na rozlehlých plochách odpovídaly tehdy desetitisíce (i dnes v provincii Quebec, větší než Spojené království, Francie a Španělsko dohromady žije kolem 7,5 milionu obyvatel oproti zhruba 170 milionům počtu obyvatel těchto států). Svým zaměřením film odpovídá jiným, o něco starším pohledům-freskám na starší americké dějiny (REVOLUCE, MISE). Bez těchto premis nelze docenit ani kvality režie, ani pozoruhodné herecké výkony (Gérard Depardieu, Irene Jacobe). Zajímavý je v této souvislosti i nepříliš lichotivý úhel zobrazení osobnosti Benjamina Franklina, který je tu představen jako zosobnění hltavé yankeeské rozpínavosti stejně tak jako ne příliš potěšující pohled na představitele tamější katolické církve (Má-li tento film nějakou slabinu, je to jeho český název Spalující romance, který kromě komerčního podtextu zkresluje jeho obsah a nepřímo i snižuje úroveň díla). Nostalgie filmu tím získává další rozměr. A divák pohnutý, romantický zážitek, příběh velké lásky, zřejmě jedné z variant dodatečných příběhů o dívčí matce. Příběh, kterých není nikdy dost. (18.04.2010)

Nová Francie je především kostýmové romantické drama. Ve velkoleposti lákavého prostředí aristokratické zkaženosti a neschopnosti i v duchu romantického dobrodružství při formování nového státního útvaru. Okázalá snaživost ovšem nestačí, když se hlavní linie zmítá v melancholickém vydírání a strachu z opravdového vnoření se do nitra problému. Nedostatečně naplněná láska má své poutavé vrcholy a mnoho laciného hollywoodského škáru, což výsledný dojem hrubě znehodnocuje. Hlavní postavou historické romance je mladá vdova Marie-Loup Carignan (zajímavá Noémie Godin-Vigneau), prostá energická žena, která nemíní zůstávat v ústraní a v nezájmu. Hlavní mužskou postavou je poctivý muž ze vznešenějších kruhů François le Gardeur (sympatický David La Haye), upřímný a čestný v osobních i vlasteneckých zájmech. A rozvíjí se romance s překážkami osobně prospěchářského, majetnicky kořistnického a státnicky nestabilního charakteru. Nebýt těch ambiciózních a podbízivých žánrových nešvarů, mohlo by jít o úchvatné představení. Důležitou postavou je France Carignan (zajímavá Juliette Gosselin, jako starší Isabel Richer), malá dcerka Marie-Loup, vychovávaná bez předsudků a přízemnosti. Neméně důležitou postavou je Xavier Maillard (Sébastien Huberdeau), Francoisův kamarád, neštítící se žádné podlejší intriky. Poslední výraznou postavou je katolický farář Thomas Blondeau (příjemný Gérard Depardieu), platonicky zamilovaný do Marie-Loup. Z dalších rolí: nespoutaná indiánka Acoona (půvabná Bianca Gervais), svého postavení bezezbytku využívající urozená Angélique de Roquebrune (šarmantní Irène Jacob), mlynář a otec Marie-Loup v pozadí Joseph Carignan (Pierre Lebeau), zkorumpovaný policejní intendant Le Bigot (Vincent Perez), či snaživý francouzský guvernér Vaudreuil (Paul Savoie). Látka je důležitá především pro frankofonní Kanaďany a je velká škoda, že z ní nedokázali vytěžit mnohem působivější podívanou. (03.01.2017)