Křišťálová noc

Před drahnými lety jsme sledovali v televizi inscenace od významných dramatiků v podání našich nejlepších herců a režírované výbornými režiséry. Možná jednou za týden, kromě kvalitních bratislavských pondělků. Dnes jsem v průběhu jednoho týdne zahlceni několika špatnými seriály, které blbostí překonávají jeden druhý. Neméně špatní herci se stávají po odvysílání několika pokračovaní českými celebritami. Jaké je to blaho a pookřání duše podívat se na "Křišťálovou noc". (13.06.2021)

Protože jsem si dopředu o ději moc nepřečetl, tak se přiznám, že mi chvíli trvalo, než jsem přesně rozklíčoval, jaké příbuzenské vztahy mezi postavami vlastně panují. Což mi bohužel zabránilo si některé scény "užít". Tedy: film rozhodně není kdovíjak nepochopitelný, jen mi přijde, že tvůrci pohled nezasvěceného diváka lehce podcenili. Každopádně: mezi kým panuje náklonnost nebo naopak nelibost je jasné hned. A nelibost jasně převažuje: s postupující stopáží nabývají hádky na intenzitě, staré křivdy vystupují na povrch a zjišťujeme, že snad žádná z postav se necítí být šťastná. Je znát, že všechny postavy tvůrci vykreslují záměrně vesměs nesympaticky. Jde o bezesporu silný příběh, ale musím říct, že na to, jaké věci se na obrazovce odehrály, mě zas až tolik nezasáhl. (19.10.2008)

Další televizní drámo z konce šedesátých let, které si s novou vlnou čím dál víc všímá toho špatného a negativního v nás a rozprostře ho bez servítek před diváka jakoby nic. Depresivita, beznaděj, pocit zbytečnosti. Šmeral v roli čerstvě odsouzeného.....odsouzeného k důchodové apatii a zoufalství, na tom není ve svém okolí zdaleka nejhůře. (03.08.2020)

působivé herecké výkony. ta matka mě děsila :o) (19.10.2008)

je úžasné,jak se člověku může líbit konverzační inscenace natočená v jednom ateliéru...zde se ukazuje mistrovské hraní a scénář..mrazivá atmosféra na mě až tak úplně nepůsobila,protože já bych bábu utnula ajn cvaj...ps: jako bývalá kuřačka jsem si všímala neustálého kouření a z prohuleného vzduchu mě bolí plíce :) (04.09.2016)

Smysluplné dialogy, výborně zahrané, Vášová v roli autoritativní matky a manželky je vynikající a strhává na sebe podstatnou část pozornosti (byť v částečně podobné roli jsem ji viděla nedávno v Policejní hodině), vedle ní pak vynikají zejména Štěpánková v roli pomluvami pronásledované Tonky, Šmeral v roli nenapravitelného snílka, který se celý život podřizuje manželce, a Vala v roli poněkud slabého a dojemného nekňuby, kterému matka de facto zničila život, protože se jí nedokázal vzepřít. Na rozdíl od jiných zdejších komentátorů mne Voska tak nějak iritoval a jeho dlouhé rozhovory s Marií Drahokoupilovou mě zoufale nebavily, přičemž ona mi z jejich dvojice seděla o poznání více. Škoda, že jsem neměla možnost vidět tuto hru s panem Högerem, asi by mé hodnocení bylo lepší. Navzdory tomu, že mám konverzačky na malém prostoru ráda a toto je bezpochyby kvalitní věc, tak mne přesto nezasáhla tak, jak jsem doufala, nebo jak mne zasáhly jiné podobné hry, které se mi líbily mnohem víc. Snad byla chyba v mém momentálním duševním rozpoložení, nebo tomu trochu chyběl spád, nebo bylo mé očekávání na základě zdejšího hodnocení příliš veliké, nevím. Možná tomu dám ještě někdy šanci a dopadne to lépe. (06.04.2019)

Zpočátku jen prázdné žvanění. První co zaujalo, klasický příklad womanspeaku: - Ty se na mě zlobíš, viď? Že jsem tam nepřišla? Nebo že jsem jela s Mirkem? - Ale neee... - Tak ty se vážně zlobíš! Celkově ale nic jiného, než banální vokecávačka bez děje o lidským slabostech, blbostech a zarputilostech. Mizerná scéna i režie. Nechápu, že jim do těch hrníčků nenalijou aspoň obarvenou vodu, když už maj herci předstírat, jak si pochutnávají na kafi. Nebýt docela přesvědčivých hereckých výkonů (i když mi mnozí připadali pod parou), byly by to jen dvě hvězdy i při vší úctě ke klasice. (20.10.2020)

Tak tohle mě nedostalo. Některé filmy a inscenace jsou prostě v čase těžko přenositelné. Obsazení ale hvězdné. Hrubínovu předlohu jsem neznal a až ex post jsem si musel nechat vysvětlit, že V.V. přijel ke strýci a tetě (o 7 let starší) na návštěvu. Konec jsem nepochopil vůbec. Reprízu bych už ale asi nedal. (16.05.2023)