Pí a jeho život

Už během sledování mě napadlo, že ve 3D to musí být zase zážitek na jiné úrovni. Ovšem i v klasické projekci je Pí a jeho život poutavým příběhem díky hudbě, prostředí, ději a samozřejmě hlavnímu hrdinovi. Na to, že má film dvě hodiny, tak ubíhá poměrně rychle, začátek uteče velmi svižně a scény po ztroskotání lodi, které představují to hlavní z filmu, nenudí a neustále udržují divákovu pozornost. Kladně pak hodnotím také samotný závěr. (22.06.2014)

Kam se hrabe Trosečník Tom Hanks se svým polovypuštěním basketbalákem Wilsonem na Pí-ho a jeho tygra. Po vizuální stránce vyšperkované do posledního detailu s příběhem a pointou o životě, poznání i strasti. Přesto mi shlédnutí Life of Pi nepřineslo ani z daleka co jsem od tohoto snímku čekal. Lepší 3 *** - 60% (26.05.2013)

Moc se mi na ten film nechtělo a jediné, co mě lákalo, byl Ang Lee, ale pak jsem byla nadšená a užívala si každou minutu filmu. Překrásná kamera, nádherné obrazy a záběry, neuvěřitelná zvířátka (namouduši jsem si myslela, že jsou živá) a k mému štěstí přispívalo i to, že jsem tu náboženskou linku nějak nevnímala, takže mi to žádný zážitek nezkazilo. Dala bych klidně 5*, ale konec mě otrávil a převyprávění celého příběhu jinak mě vyloženě nudilo. (23.01.2013)

Spirituální a technicky zpracované drama, který má charakter, srdce a sympatický režijní švih. Velkolepé dobrodružství, pro které prosím Oscarovou nominaci za vizuální efekty. Takové filmy jsou vytvořené z lásky a já si je užívám. Velké mínus je český dabing, ale za to tvůrci nemůžou. Ang Lee's directorial treasure. (25.12.2012)

První půlhodina sice mohla být zpracována lépe, ale těžiště příběhu je v prostřední části, která je úchvatná - výtvarná stránka je magická, Pičínův boj o přežití věrně koresponduje s knižní předlohou a Richard Parker je jako živý (tímto si sypu popel na hlavu, když jsem svého času nevěřil, že CGI tygr nebude vypadat směšně). Bohužel samotný závěr filmu (nemocnice) je totálně zazděn - v knize šlo o působivou katarzi, při které jsem ani nedutal, ve filmu posloucháme Pičínův patetický pětiminutový monolog. Proč to vyprávění nebylo doprovázeno aspoň krátkými flashbacky? Byl by to působivý kontrast v porovnání se snovou většinou filmu. Člověk se pak diví, proč kvůli tomu půlminutovému štěku Depardieua vůbec obsazovali. A hlavně - v knize to Pí naštvaně odříká, aby vyšetřovatelé už konečně vypadli a kniha je tak mnohem nejednoznačnější, ve filmu je svým vyprávněním značně citově otřesen. Závěrečná rekapitulace, kdo byl jaké zvířátko, aby to pochopil každý Američan, už tomu nasazuje korunu. Pokud se vám nechce číst celou knihu, přečtěte si aspoň její konec (část 3, asi 30 stránek), a film vypněte na začátku výslechu v nemocnici. __________ btw, banány plavou! (20.12.2012)