Tajemství oceánu

Furt se sereme do vesmíru, ale že bychom pořádně prozkoumali nejdřív naší planetu, to ne. Každej rok nacházíme nový druhy zvířat a máme prozkoumáno jen nepatrný procento moří a oceánů. Který si sami ničíme. Moc hezkej dokument s dobře vybranou hudbou a někdy nudnejma, někdy úžasnejma záběrama z podmořskýho světa. Nicméně i tady platí pravidlo "sežrat, nebo být sežrán". (28.02.2010)

Moc hezký dokument (pro česká kina s průvodním hlasem Michaela Gambona) s úžasnou hudbou, která přesně koreluje s tím co sledujete na plátně, od provzdušněných vln a skákajících delfínů, přes drsné zákony přežití až po ty nejtemnější hlubiny s bytostmi, pro něž snad ani nemáme jména. Na průvodním slovu se mi líbí, že jen lehce doplňuje, nezahlcuje tunami faktů a člověk se může plně ponořit do té příjemné vizuální "relaxace"... (30.05.2006)

Modrá hladina je zdrojem života..... Po prvních dvou minutách, po fantastických záběrech delfínů, oceánu a vln se mi chce zvolat TY JO !!!! Pohled na nádherně modrou hladinu ve spolupráci s podmanivou hudbou uklidňuje. Nechce se věřit, že to nejsou triky. Majestátná kosatka na lovu, reje delfínů, ale také mnoho prapodivných živočichů, tvorů, kteří fascinují a děsí zároveň. Nejsem žádnej přírodopisnej fajnšmekr, ale mám pocit, že tenhle film je spoustou věcí vyjímečnej. (25.06.2007)

Tajemství oceánu si neklade za cíl vzdělat či poučit, na to je příliš lyricky povšechné, ale ohromit, unést majestátními záběry vodních mas a nepředstavitelné rozmanitosti podmořského života. Daří se mu to i díky hudební symfonii George Fentona, přestože sem tam by neškodilo něco se dozvědět (obecně střídmý komentář se odmlčuje na dlouhé minuty). [Kdysi poprvé za 5 * ze samého nadšení z (tehdy) unikátních obrázků.] (14.12.2023)

Nezávisle na tom, co bylo získáno sestřihy a co podvodními kamerami, je zřejmé, že se tato báseň v obrazech nad obyčej vydařila. Symfonie barev, unikátní detailní záběry na rejnočí hlavu, plovoucího plejtváka, vlnící se hejno hlavonožců, bižuterie života v mořských hlubinách i tučňáčí trampský jihopolární balet odškodní za mnohé. Slova o kompilaci nejsou přesná; zdroje jsou s pedantskou podrobností uvedeny v závěrečných titulcích a není divu. Pokud by se mělo pracovat s originály, nebylo by možné natočit tento film; stal by se prostě nezaplatitelným a jeho realizace by byla - ani ne tak kvůli potřebným penězům - letitá. V žádném případě nejde o sestříhání,ale naopak o vytvoření původního pohledu, jehož hlavním nosným prvkem je poetizace vodních kontinentů a jejich obyvatel. Vzdáleně lze takovýto přístup přirovnat k práci režiséra hraného filmu, který ve střižně selektuje natočený materiál nebo hudebníka aranžujícího nově notoricky známou skladbu. To první je ovšem více výstižné. Autoři filmu hodili rukavici všem, jimž jde o víc, než je strohý přírodovědecký popis. To není kritika, to je konstatování legitimnosti odlišných přístupů při prezentaci druhé, rozsáhlejší a pestřejší části bioty této planety, o níž stále víme míň než méně. (15.07.2008)