Černý štír

Na počátku byly tři, za obsazení, za žánr, za všechno. Ale pak jsem to viděl celé. No byla tu značná inspirace Shakespearem, byly tu jakési klišoidní elementy, ale bože, já se nudil. Ani jeden z mých nej - herců nezachránil film od toho, aby se nesnažil působit přestylizovaně a aby se v pokusu o formu neobětoval děj. Neusnul jsem, ale jen proto, že jsem při sledování myslel na něco úplně jiného. (29.04.2007)

Historický film, se skvěle zvládnutými souboji, skoro až někdy s baletní přesností a vizualizací, doplněný zpomalenými výstřiky krve (je to u těchto filmů v poslední době hodně oblíbené a není to vůbec ke škodě). Ale ze 130 minut délky filmu je jich tam zatraceně málo (3). Melodramatický konec á la Shakespeare, kdy se vzájemně otráví snad celá vládnoucí dynastie, už trochu pokulhává. Vyzvednout by se ale dala povedená epická hudba. (12.04.2013)

Já myslím, že se toto převedení Shakespearovského dramatu na půdu starověké císařské Číny hodně povedlo. Příběh sám o sobě mohl být trochu akčnější, hlavně první půlka byla místy trochu rozvleklá a nechybělo několik celkem zbytečných dialogů, bez kterých by se to docela dobře obešlo, ale jinak si myslím, že se film hodně povedl. Obzvláště jsem si vychutnával souboje. Moc jich tam nebylo, ale létající Číňani opět nezklamali. Krásné zpomalené a někdy opakované záběry, realisticky stříkající krev, která byla opravdu hodně zvýrazněná a perfektní choreografie činily ze soubojů krásnou podívanou. Ziyi Zhang tentokrát nehraje křehkou zamilovanou bojovnici, ale mile překvapujou rolí císařovny - křehké zamilované mrchy a intrikánky s nevinnou tváří. No a vyzuální dokonalost tohoto snímku, kostýmy, výprava a samozřejmě hudba byly stejně jako u dalších čínských filmů (Tygr a drak, Hrdina ...) rovněž dokonalé, takže až na ty výše zmiňované příběhové vady na kráse to byl krásný a strhující film. Dávám takové lepší čtyři hvězdičky. (18.02.2009)

Viac kostýmová dráma na motívy Hamletovej hry "The Night Banquet" ako wuxia, viac konverzačných sekvencií ako oku lahodiacich súbojov a farebná vizuálna komornosť, čím vo výsledku smerom ku mne viac nenaplnených ambícií. Výborná úvodná bojová sekvencia (z celkových troch počas filmu), ktorá do baletnej choreografie súbojov sa nebojí vkladať početné kropaje krvi. (01.10.2006)

Ano, více shakespearovská tragédie, než wuxia. To by ani tak nevadilo, pokud by se The Banquet v druhé polovině nepřetavil v uzívanou vznešenou podívanou, která téměř nevytáhne paty z císařského paláce. Pletichařit se v něm může o stošest, leč ten patřičně dramatický a tragický náboj z toho není vykřesán. Wuxia souboje skutečně potěší oko estéta, ale vzhledem k více než dvouhodinové stopáži je jich žalostně málo. Zajímavých okamžiků automaticky očekávaných od historického snímku (třeba poprava ubitím holemi) bohužel také. Někdo může namítnout, že má The Banquet smůlu na brilantní čínské předchůdce od Leeho a Yimoua, jež determinují míru diváckých očekávání od dalších čínských výpravných podívaných, leč to není pro roztahaný kostýmní film, jenž byl nepochopitelně nominován za Hong Kong do boje o Oscara, dostatečnou omluvou. (28.01.2007)