Taxidermia

Scénář: György Pálfi, Zsófia Ruttkay .. Na první pohled naturalistická prasárna, zdání však klame. Spíše bizardní skládačka tří dobových, ideově podbarvených epizod - v mnoha směrech krutá, ovšem stále notně humorná ,,komedie“ vkusně balancující na hraně únosnosti. Přesto mi hlavně v příběhové linii chybělo něco víc, něco na delší zamyšlení. Jednou vidět určitě, víckrát není důvod.. Zůstal bych někde na třech (a půl) hvězdičkách, ale za tu úžasnou kameru a estetické zpracování dám čtyři. (15.01.2007)

Taxidermii je těžké nejen hodnotit, ale také komentovat. Tohle jsem od Maďarů rozhodně nečekal. Byl to pro mě velký šok, že maďarská distribuce dokázala stvořit něco tak komicky nechutného. Nechutného vtom slova smyslu, že zde nešlo jen o pouhopouhou brutalitu, ale také např. o masivní žranicové závody, které vyústili v hromadné zvracení do předem stanovené blicí zóny. Celkem tři příběhy okořeněné pořádnou dávkou nechutnosti všeho typu s mírnou komickou vložkou. (12.05.2013)

Zvedly se mi koutky úst při nějaké scéně? Ani si nevzpomínám. Tak nějak jsem všechny ty výjevy přijímal a odhazoval, žádný ve mně nezůstal dýl než 5 minut po skončení filmu. Překvapilo mě, kolik scén je v tak naturalistickém snímku digitálních a jak moc jsem předem (správně!) odhadoval, kam se děj bude ubírat. Jako experiment dobrý, jako právoplatné dílo kinematografie neuspělo. (19.08.2006)

Taxidermia je číra perverzia na filmovom plátne. Je to filmový projekt oslobodený z nánosu pravidiel. Odvážne testovanie a prekročenie hraníc únosnosti diváka. Je to zvláštna a dekadentná podívaná. 3 príbehy, ktoré gradujú na intenzite na škále nezvyklostí a zvráteností. Pre mňa ako diváka to bol celkom ťažký hardcore, ktorý ma viac zaujímal zo psychologického hľadiska. Zo psychoanalytického rozboru sa na všetky tri príbehy možno pozrieť ako na vývin osobnosti s deviantným správaním, kde hrá hlavnú rolu sexuálny pud. Túžba po slasti má v taxidermii rôzne vyjadrenia, uspokojovanie masturbovaním, prejedaním, zvláštnym fetišom či nutkavou záľubou v estetične. Každý hrdina si "libuje" v tom svojom. Tematicky ide o dobre uchopený príbeh plný symbolických reprezentácií deviantného správania. Obsah však bežný divák sotva strávi. (05.10.2021)

Tohle se těžko dá hodnotit nějak pěkně, představte si 200 kilovýho maďara jak se láduje na soutěži jedlíku nejdřív nějakou polívkou, co spíš připomíná pomyje, pak to jde v přímým přenose všechno vyzvracet, ale jako festovně to z něj lítá a dělá to, aby měl místo na nějakej další hnus v dalším kole, tohle je prostředek a zhruba třetina filmu a vlastně se téměř na nic jinýho nedíváme než jen jak hlavní postava žere a zvrací, pak tu máme ještě další dvě části filmu z čehož jedna je zaměřená než se naše vypasená postava narodí, tam se odehrávaj taky pěkný kousky, jako soulož s mrtvým, rozřezaným a vyvrhnutým prasetem v nějaký vaně nebo soulož s dírou ve stodole, fakt lahůdka a ve třetí závěrečný části sledujeme naší postavu, která se na starý kolena a ke svý spokojenosti dokázala vyžrat do podoby Jabba Hutta a pak ještě jeho chudáčkoidního syna, kterej se zabývá preparováním, to je asi nejlepší část filmu, která má co říct, ale stejně se mi to teda moc nelíbilo a žádnej hlubší smysl sem v tom moc neviděl, respektive sem se ani moc nesnažil pochopit, co tim chtěl Pálfi říct, spíš bych řek, že mě to dost znechucovalo, i když sem zvyklej na nejrůznější prasárny a nevadí mi, ale tohle je fakt vytříbenej kousek jen pro fajnšmekry a nebudu tomu dávat vysoký hodnocení a používat chytrý výrazy, jen abych vypadal jako intelektuál, co v tomhle vidí velkej smyl života a připojil se ke zdejší elitě (06.07.2009)