Zajatci mlhy

( Trochu ) jiný pohled na válku, než na který jsme zvyklí a který nám servíruje valná část zdejší produkce. Snímek se snaží ( a nutno dodat, že se mu to i vcelku daří ) poukázat na nesmyslnost všech válek. Na obou stranách jsou totiž ( alespoň v drtivé většině ) " obyčejní lidé " , kteří by mnohem raději dělali všechno možné ( např. byli doma se svými rodinami ) jen ne se stříleli navzájem. Hlavní devízou celého tohoto snímku je bezesporu kamera a působivě vykreslená atmosféra daleké nehostinné sibiřské tajgy. Za zmínku určitě stojí i působivý hudební doprovod. Naopak na čem mohli ( měli ) tvůrci více zapracovat a to tak, že velmi, je mnohem větší prokreslení jednotlivých charakterů postav. Nemůžu ale rozhodně říci, že i přesto, že se snímek odehrává převážně v " přátelském duchu " ( byť se jedná o (proti) válečný snímek ) by nebyl působivý a aby bylo všem jasné, že válka není žádná sranda, přichází tvůrci ( a vytrhávají tak diváka z určité letargie ) s velmi působivým závěrem. Protože hlavní síla ( dopad na diváka ) kolikrát nespočívá v ukázaném, ale naopak v tom, co si člověk představuje. Fantazie je totiž mrška a vidá za km filmového celuloidu..." KRÁSNĚ KRUTÝ KONEC ". (25.10.2010)

Ruský film, který osvěžil přesycenou nabídku kin americkým mainstreamem, působí podobným způsobem, jako kdysi Polanského Pianista. Působivý film o válce a znepřátelených stranách bez zákopů, výstřelů a válečné vřavy vůbec. Film mohl lehce zklouznout do laciné sentimentality, ale díky vkusně napsanému scénáři a velice zdařilé režii se tak naštěstí nestalo. (17.12.2006)

Náhodou jsem na to narazila v noci na dvojce a příběh mě chytnul, tak jsem ho dokoukala. Normálně na tyhle komorní válečný filmy moc nejsem, nicméně tenhle příběh z odlehlé ruské vesničky je jiné kafe. Citlivě, působivě a bez laciného tlačení na pilu je zde ukázáno, jak snadno lze smazat rozdíly mezi skupinami nepřátel i jak snadno jde tohle všechno zase zničit. Právě v nekompromisním konci, který moc neukazuje a moc nad ničím neprodlévá, tkví síla toho filmu. (06.04.2011)

Tak tohle opravdu není ždáná hloupá americká limonáda, ale kus dobře odvedené poctivé práce. Celému filmu vévodí vynikající atmosvéra ruské zimy a divák má díky tomu chvílemi pocit jako by byl jedním z těch, kteří momentálně netouží po ničem jiném než se alespoň na chvíli ohřát u ohně, či spolknout byť jen jedno jediné sousto slušného jídla. Rozhodně se zde nesází na nějaký přehnaný sentiment a spíše se film snaží poukázat na krutost válečné doby i neskutečný nepořádek v organizaci ruské armády. Nikoho z herců sice neznám, ovšem ani to mi na skvělém zážitku nijak neubralo, ba naopak ještě přidalo na autentičnosti. No a ta odlehlá ruská vesnička, ve které se film odehrává je prostě kouzelná. Pokud máte rádi filmy z období 2sv. války zasazené do ruské zimy, tak tohle prostě musíte vidět... (16.12.2009)

Ruský film z obdobia 2.svetovej vojny je bez akejkoľvek akčnej scény, napriek tomu nenudí, odohráva sa v pekných exteriéroch, pomaly plynie až do dramatického konca, ktorý sa dá vytušiť dávno predtým. Filmy, v ktorých sú nepriatelia postupne odhaľovaní ako ľudia s ľudskou tvárou, ponúkajú príležitosť na kvalitný rozbor postáv, čo ale režisér v tomto filme nie celkom využil a aj preto dramatický koniec nepôsobí tak dramaticky. Film 60%. (06.02.2009)