Kletba zlatého květu

Prvykrat mi Zhangov vytvarny styl, resp. farebne prevednie scen prislo gycovo prepisknute, i ked ostatne aspekty prace s kamerou (nasnimanie mizansceny) si reziserov standard udrziavaju. Milo ma prekvapila praca s napatim a s tym suvisiace rozdelenie filmu na dve polovice - ta prva, takmer vylucne kostymova interierova drama, v ktorej emocie okrem kratkych vykyvov su schvalne tlmene, takze ich sila vynika prave podpovrchovou akumulaciou. S prepnutim filmu do nonstop bojoveho modu potom dochadza k ich prudkym erupciam, ktore v zavere zenu postavy do tragicky fatalnych rozhodnuti a ukazuju, ze pomstou a nenavistou dlho zivene motivacie su bumerangom, ktory spatne ublizi hlavne svojmu povodcovi... . (25.01.2007)

Zhangův nový velkofilm je jako z nějaké reklamy: Ještě větší, ještě lahodnější!! Samotný příběh se nám prokresluje až později, nejprve tu máme řadu „rituálů“, několik přehlídek vojenství, kolektivních činností a až následně nám tvůrci předkládají příběh jedné císařské rodiny, toliko propletené intrikami, nenávistí a rebelantstvím. Režisér četně používá materiál s vysokou odrazovostí, aby i ty méně blyštivé odstíny vynikly. Dokonalá práce byla odvedena i s honosnými kostýmy, tvary i barvy do sebe srůstají, postavy na sobě mají i několik vrstev oblečení, s pečlivě provedeným vyšíváním, opět těch nejzářivějších barev. Hrdinové jsou sešněrováni v pestrobarevných kostýmech, které je nedusí pouze sami o sobě, ale i tím, že se nechtějí chovat podle císařských norem. Zhang se ze svého nejnovějšího snímku skutečně rozhodl udělat „svátek pro oči“. Bohužel na mě ale ty dlouhé pohledy do očí a rozmáchlá gesta příliš nepůsobí!! (11.09.2007)

Mladá číňanka vybíhá z paláce za ohromného řevu, který vyluzuje z úst. Její matka nebo "matka" je jí v patách a podobně jako její dcera řve, co jí hrdlo zmůže. Obě vyběhnou na gigantické prostranství poseté květinami a pak to příjde... Kamera se konečně odprostí od táhlých záběrů a neřízenou rychlostí běží za svěřenkyněmi. Konečně se cítím být ve společnosti královské rodiny. Kameraman mete, kamera se klepe. Neb trvá tento záběr zhruba 5 sekund, já byl přesto úplně hotovej. Je to jako když usínáte a najednou někdo práskne dveřma.... Škoda, že se film neodehrál v tom duchu -práskání dveří- dál. A i když jsem doufal, že mě finále posadí na zadek, jediné co mě v tu chvíli napadlo bylo: "Ty vole, mám si připadat jako brouk narvanej v jahelníčku?". Obrovská přeškoda. Zhangův talent se utopil v mašlích a donebevolajících dialozích. (26.10.2008)

Na mňa osobne tento snímok zapôsobil vo veľkom štýle a chýbal už len malý krôčik k môjmu ideálu dokonalosti..!Historická"epopeja"s monumentálnou výpravou,kopou farieb a digitálnym podtónom.Myslím,že Yimou Zhang dobre vedel čo a ako chce zvýrazniť a ukázať prostredníctvom plátna..!Radím tento film medzi jeden z najlepších z jeho dielne!Herecky vyspelé,atmosfericky-napäťovo nabušené a režisérsky zvládnute drama... (09.02.2008)

Na Kletbu zlatého květu se hezky dívá a Zhang znovu předvádí podobnou stylizovanou hru jako v Hrdinovi a Klanu létajících dýk. Jenže jestliže v Hrdinovi mohl divákovu pozornost udržet každou chvíli jiným pohledem na věc a u Klanu vše jistily rychlé změny prostředí, tady už se Yimou Zhang pouští do něčeho, na co očividně umělecky nemá - konverzační drama. Téměř smrtící pro Kletbu je to, že nemá dějový oblouk. Od začátku je jasné, že děj skončí v krvi, a to se také skutečně stane (ne, opravdu to není spoiler). Žádná gradace k tomu ovšem nevede. Běžnému divákovi se při sledování vybaví hned několik motivů ze Shakespeara, těm ve filmu zběhlejším zase jméno Akiry Kurosawy. V obou případech je ale jakékoliv srovnání s Zhangovým eposem poněkud urážlivé. (15.03.2010)