Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky

Zvláštně nedějový, přesto působivý a emocionální příběh, kdy místo aby spolu stáli proti všudypřítomné mafii, stojí komisař a prokurátor proti sobě. Prokurátor má stále naivní představy o právu a o všemocnosti zákona, zatímco stárnoucí komisař už ví své. Proti mafii jsou ale stejně bezmocní... I proto, že lidé mlčí a raději se nechají odírat, vydírat a zabíjet, než by svědčili (a riskovali tak vlastně zase život). Syrové podání prostředí svědčí o tom, že Damiani dobře věděl, o čem točí. (06.10.2010)

Že mé dojmy z italské kontestátorské tvorby bývají s odstupem čtvrt století většinou silnější, je už pravidlem, ale aby se mi líbil Franco Nero, tak to se nestává. Odvolávám své předchozí velmi časté řeči o tom, jak je nudný. Role prokurátora mu sedla, byl Balsamovi výborným spoluhráčem ( a vlastně ani Gian Maria, kterého v podobných filmech cením maximálně a vidím nejraději, mi nescházel.) (30.03.2011)

Režisér, který natočí takovýto film a přežije je buď hrdina nebo mafián. Někdy mám pocit, že tyto filmy jsou točeny, když už ne přímo na objednávku mafie, tak s jejím skrytým souhlasem, aby dali široké veřejnosti, policii i justici jasně najevo, že nemá význam válčit s mafií. Po této stránce splnil film svoji roli dokonale. Divák odchází z kina totálně znechucen s nevyslovenou otázkou. Proč je toto možné? (22.05.2012)

Skvělý film, který i přes své stáří je pořád aktuální a může se odehrát kdekoliv. Příběh má ponurou atmosféru, i když se odehrává ve slunné Itálii a konec je takový, jak by asi v reálu skončil. Sice se komisař mohl lépe připravit na místo, kde věděl, že skončí, ale budiž. Jen jsme se za téměř 50 let posunuly a z těch "podnikatelů", kteří sháněli hlasy pro politiky se sami stávají politiky, alespoň u nás. Film byl uveden v cyklu Velikáni filmu - nezbývá než souhlasit, Damiani je velikán. (19.03.2019)

Film, ktorý sa spočiatku tvári ako zameniteľný, pásový taliansky policajný thriller, sa ale postupom času stáva stále viac a viac násilným a jeho postavy menej a menej odhadnuteľné a značne ambivalentné. Popravde ani po skončení filmu si okrem tých jasných záporákov nedokážem presne zaradiť jednotlivé osoby do nejakého zoznamu podľa morálneho kódexu. Vraždia sa tu deti, chápadlá mafiánskej chobotnice sú úplne všade, siahajú od majiteľa bytov po najvyšší súd. Hlavnou postavou je tu skôr vyšetrovateľ Martina Balsama a tento herec dokonca svojim umením zatieňuje inak taktiež skvelého Franca Nera, ktorý tu ale nie je za nejakého svojho tradičného ultrasympaťáka. Nebudem tvrdiť, že som všetko pochopil, ale všetky súvislosti zrejme nedochádzali ani samotným postavám. (19.03.2019)