Režie:
François GirardKamera:
Alain DostieHudba:
Rjúiči SakamotoHrají:
Keira Knightley, Michael Pitt, Sei Ašina, Kódži Jakušo, Alfred Molina, Mark Rendall, Miki Nakatani, Callum Keith Rennie, Kenneth Welsh, Carlo Cecchi (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Psala se tehdy šedesátá léta 19. století a šarmantní francouzský bohatý syn starosty Hervé Joncour v podání Michaela Pitta měl všechno, o čem ostatní muži sní. Výnosnou práci, luxusní hřejivý domov a v něm především čarokrásnou milující ženu s tváří Keiry Knightleyové. A přesto nebyl zcela spokojený. Chyběly mu totiž životní výzvy. I z toho důvodu se nakonec vydal do Japonska, v té době téměř nepřístupného cizincům, aby jednal s tamějšími hedvábnými magnáty o možnostech interkontinentální spolupráce a pokusil se zařídit obchod snů. Nakonec ale v zemi vycházejícího slunce nalezl mnohem víc, přičemž možnost propašovat zapovězené hedvábné červy do Evropy byla tím nejmenším. Japonsko nabídlo svému hostu především lásku dívky, konkubíny, jejímuž půvabu navzdory všem kulturním a společenským překážkám Joncour okamžitě propadl. Tím se ale dostal před nevyhnutelnou volbu. Vynikající kamerou a hudební složkou, z pera Ryuichiho Sakamota, působící obrazové romantické drama natočil v roce 2007 kanadský režisér François Girard, jehož unikátní smysl pro poetiku mohlo české publikum ocenit již v roce 1998 v nezapomenutelných Krvavých houslích. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (135)
Odmyslím-li si naprosto pitomě vykreslený příběh a podprůměrné herecké výkony (Keira nikdy hereckým uměním zrovna neoplývala a se svou "krásou" to prostě napravit nedokáže. M. Pitt se zase stále tváří, jako by ani nevěděl, v jakém filmu hraje), zůstane už jen čistá nuda vyplněná občasným krásným záběrem, který ovšem nedokáže nahradit požadovaný požitek z filmu. Ubohost. 3/10 ()
Je skoro kumšt natočit příběh o lásce ke dvěma ženám - každé v jiné půlce světa - , dobrodružném cestování do zakázané země, riskantním obchodu s hedvábím, střetem naprosto různých kultur a bojích v Japonsku tak zoufale nudným způsobem. Ale takové umění ať si režisér pouští pro sebe v zamčeném sklepě svého domu a nikam jinam s tím neleze. Naprostý souhlas s komentářem Cervenaka. /6. 3. 13./ ()
"Proč bych vám o tom měl vyprávět?" Tak to tedy opravdu nevím. Unylý, vleklý a nezajímavý příběh v čele s nesympatickým hrdinou, který neměl dostatečné charisma na to, aby utáhl celý film. Jako hodně lidí zde, jsem vyhledala Silk jen kvůli Keiře a jaké bylo zklamání, když jsem zjistila, že se její jméno jen pěkně vyjímalo na plakátě a ve filmu nedostala moc prostoru. Když už byla na scéně, tak to byly jediné okamžiky, které mě bavily. Film jsem většinou posouvala dál, abych v následujícím momentě zjistila, že jsem o nic nepřišla. A tak to šlo víceméně celou dobu. Už chápu, proč jsem tenhle film v Keiřině filmografii dosud opomíjela.. ()
Ani 10 oscarových kamer se nevyrovná tomu, co tvoří režisér Girard s kameramanem Dostiem. Doslova každý záběr je výjimečný, vypiplaný do nejmenší detailu - nasvícení, hloubka ostrosti, barevnost, kompozice....až se divák tou krásou zalyká a nevěří, že něco takového mohl stvořit člověk. V jádru je příběh velmi křehký, mnoho slov nepadne, hudba tvoří emoce a každý, kdo se naladí na tuto meditativní vlnu, bude odměněn nevšedním zážitkem. (P.S. Jen se dojímejte nad Pokáním s umělými emocemi, kde se tlačí nadoraz. Tohle je pravdivé.) ()
Presne z takýchto dôvodov radšej pozerám filmy, na ktoré mám chuť a náladu. Hodvábnu cestu sme začali pozerať náhodne a veru som sa dosť nudila. Za iných okolností by som si možno užívala jej poetiku, zábery na prírodu a éterické ženské bytosti... Ale nejako to nevyšlo a minula sa účinkom. Je to pekný životný príbeh a príjemný melodramatický opus, ale nijako ma nezasiahol. A Michael Pitt si nevedel získať moje sympatie. ()
Reklama