Cimrman v říši hudby

Přednášku zachraňuje opera V Chaloupky stínu, dochovaná bez hudby :))). "Hej hola sousede!Hola, hola, hola. Hej hola...sousede, hej hola, hej hola...hej hola!!! "Pravdu máš..." Opera je zajímavá, ale cimrmani jsou mistři slova využívající akademického způsobu mluvy, což ve zpívané formě nelze. Brukner ale potešíl "Das isi doch die erste faaaaase!" 80% (28.10.2010)

Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. Té hudby ale mohlo být trochu míň... (27.04.2009)

Ač to činím nerad, musím konstatovat, že Úspěch českého inženýra v Indii je nejslabší cimrmanovskou operou. Ani přednáška nepatří k nejvtipnějším, snaha natáhnout ji na celou hodinu je násilná, navíc mnohé hudební vtipy nefungují tak, jak bylo nejspíš zamýšleno. Mluvené slovo zkrátka Cimrmanovi svědčí lépe. 60% (10.01.2007)

Většina komentářů zde odsuzuje samotnou opera Úspěch. Je jasné proč. Protože je to jediné Cimrmanovo dílo, které není podbízivé a přístupné všem vrstvám populace. V každé jiné hře jsou momenty, kterým se smějou ti chytří, ale jsou tam i takové, které pochopí i slabomyslnější, v každé jiné hře. Jen zde, v této opeře, je pro plný požitek nutno znát trošku vážnou hudbu, mít ji rád, mít rád operu. Protože pak v celé té opeře vidíte velkou parodii na všechny možné opery a skladatele, postřehnete jemné vtipy (inž. Wagner zpívá na melodie z Wagnerových oper, český inženýr Vaněk na Smetanu atp.). Kdo operu nezná, ten nepochopí. Svěrák a Smoljak se zde pustili na tenký led, protože obliba opery v dnešní době je minimální, nikomu to nic neříká. Proto si myslím, že všichni, kdož zde tak vehementně kritizujete operu, činíte tak jen a jen z nepochopení. (19.12.2008)

Prakticky nemám proti nikomu nic, tedy ani proti Kájovi a jeho Ivance (Nellince Sofii, Charlottce...) a jiným. Den, kdy jsem začal mít proti někomu (komukoliv) něco, by se dal nazvat dnem D a byl to den totožný se dnem, kdy jsem byl "donucen" shlédnout (alespoň větší část) přeintelektualizované vycpávky, které dali její autoři název "Cimrman v říši hudby". I když mám oba její autory (Svěrák/ Smoljak) jinak rád, tohle se bude jenom těžko odpouštět...nehledě na "duševní újmu" (upadnutí do totální deprese). Autoři zřejmě ve snaze obrátit pěkné české přísloví "Kde nic není ani čert nebere" úplně naruby a tím dokázat českým fandům Járy Cimrmana mylnost tady toho tvrzení upatlali něco, za co by se musel stydět i samotný Jára...i když to nebývalo zrovna jeho zvykem. Ze všeho číší jenom zoufalá a trapná snaha jejich - na povel - vynucené "intelektuálštiny" a to, oblepit jakousi naprosto diletantskou kostru rádoby vtipným - a přitom neskutečně trapným - humorem, kdy tímto zacpávají jednu díru za druhou, čímž dílko působí jako jedna, jediná velká vycpávka. S humorem (s inteligentním humorem, např. Horníček) to nemá naprosto nic společného a došlo to tak daleko, že jsem se sám za oba autory styděl (což se mi až zase tak často nestává) a v tu chvíli jsem byl i ochoten si připlatit - pokud by to bylo možné - kdyby mi někdo nabídnul špás s uklouznutím na banánové šlupce, třeba i několikrát za sebou. Dal bych za jednu hvězdičku...pár "rozumných" vtípků" se tam nakonec objevilo, ale jelikož jsem nebyl vůbec schopen to dokoukat až do konce, tak je to jenom za odpad, jako u jiných - také nedokoukaných - podobných "geniálních" dílek. (07.01.2015)