Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Čím více tenhle divadelní záznam sleduji, tak v něm nacházím čím dál větší zalíbení a herecké uznání všech přítomných. Je zde skvělý seminář, fantastické písničky, které na sebe báječně navazují, a nic neztrácení na půvabu, komediálním výkonu, a chuti si jej pustit znovu. I s trochou přiznání - v pozadí je slyšet velice příjemný smích jedné z divaček. ()
Toto je dílo, které asi u mnohých nedojde pochopení. Je to dílo naprosto geniálních rozměrů, které ale může pochopit, podle mého skromného názoru, jen člověk, který je do věci zasvěcen a přece jen mu Bedřich Smetana a Richard Wagner něco řeknou.. Dovedu si představit, že když člověk v životě neslyšel Smetanovy opery – nebo opery všeobecně - a vážná hudba je mu cizí, tak Cimrman v říši hudby může působit poněkud hůře než jiné cimrmanovky. Ale pro diváka znalého věci se tímto dílem otevírá úplně nová dimenze Járy da Cimrmana. Vždyť genialita, preciznost a citlivost s jakou jsou jednotlivé scénky poskládány, mluví za vše! Pánové Smoljak, Svěrák, Klusák a Cimrman dokázali stvořit dílo nové a neokoukané a ještě dnes po mnoha zhlédnutích této hry nepřestávám kroutit hlavou nad tou překypující genialitou! Hlášky typu – Rozmysli si Jíro, rozmysli.., nebo V chaloupky stínu dobře, dobře, ..., dobře NÁM, atd. – mohou někomu určitě připadat jako zoufalý pokus o vtip, ale když člověk vidí, odkud byly vzaty a kam byly zasazeny, musím nad těmito pány smeknout svůj virtuální klobouk!! ()
Já za to nemůžu, ale mě to prostě nebavilo. Já měl v paměti, že některá Cimrmanova hra mě vůbec nebavila a teď už vím, že to je tato. Ani ten seminář mě nijak nenadchl a našlo se jen málo vtipů, co mě pobavily. U některých herců jde vidět, že už jsou staří a třeba takovej Vondruška je dost trapnej. Né chtěně trapnej, ale nechtěně, bohužel. Akorát nevím proč, v hlavě furt mám "to jste divný chodec, že vám chybí bodec." Vtipné bylo asi jen vysvětlování schématu zvukotěsné kabiny, když vypustí "... k uchu 13", chch. Samotná opera pak už je silné kafe nudy, bez dobrých melodií a humoru pomálu. ()
1. Seminár zameraný na hudobnú tvorbu velikána Járy Cimrmana - hudobná výchova (hra na husle), pedagogický príspevok, vynález dreveného boxu pre cvičenie hry na husle a prečítanie libreta o starom mládencovi, ktorý hľadal nevestu. 2. Jednoaktová opera "Úspech českého inžiniera v Indii" - skvelé herecko-spevácko-choreografické výkony všetkých členov DJC, príbeh českého inžiniera, ktorý prehovorí indického plantážnika, aby upustil od pestovania cukrovej trstiny a výroby cukru, a radšej začal s pestovaním jačmeňa a výrobou lahodného moku - piva. Zaujme najmä spevecké trio o českých ručičkách, a pochodový tanec so spevom Colonela (v podaní Zděnka Svěráka). ()
Já mám ty kluky Cimrmanovský fakt rád, ale tohle si podruhé asi nepustím. Krom pár dobrých chvilek (začátek semináře), to za moc nestojí a musím, ač nerad, napsat, že při této hře jsem málem usnul a dokonce jsem i chvíli uvažoval o tom, že to vypnu. No, ale každý má právo na omyl. I ti naši Cimrmanové... ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- Původně postava Inženýra Wagnera opravdu na jevišti ležela. Ze začátku se ve hře rým „A nyní oč tu běží, proč ten člověk tady leží?“ objevoval. Až po čase, kdy se tato hra přepracovala, postava Inženýra Wagnera stála. A místo toho, aby se psal nový rým, tak se prostě, místo „leží“, řeklo „stojí“. (mnaucz)
- Zde jsou všechna hudební témata z opery: Předehra, která používá dvě témata ze 4. věty 6. symfonie C dur Franze Schuberta, má klasickou sonátovou formu. Začíná v C dur čtyřikrát opakovaným úderným tónem C (v několika oktávách) v pozměněném rytmu. Následující téma je tvořené pouhým opakováním tónů C (tónika) a G (dominanta) směrem dolů v houslích a kontrabasu také s rytmickým obměňováním. To je pak přebráno fagotem ve vertikální inverzi – C a G směrem nahoru. Následně trubkou s přidaným tónem E. První téma tím vlastně od počátku inklinuje k tónickému akordu (C,E,G). Druhé téma je G dur stupnice vzestupně a sestupně po sobě. Toto téma postupně moduluje a vrcholí podpořeno výrazným tremolem smyčců, které by se dalo označit za začátek provedení. Na to navazuje kontrastní tišší provedení druhého tématu, které zazní pouze jednou a je přerušeno reprízou. Ta představuje obě témata a vrcholí opět nad dramatickým tremolem s náznakem fanfár z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany. Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery zná patrně jen sám autor. Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně „Vltava“ z cyklu „Má vlast“ Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr Vaněk, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře „Hubička“ rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie „Věrné milování“ z opery „Prodaná nevěsta“ téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka „Chytré hlavičky“, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr Vaněk přinesl do Indie, je české pivo. Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře „Vilém Tell“, jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka „Když se hádáme“ zní v refrénu melodie z árie „Di quella pira“ z opery „Trubadúr“ od Giuseppe Verdiho. Z lidových melodií je nejznámější píseň „Andulko šafářova“, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy „Slyšeli jsme v Betlémě“ nebo také „Hle hle támhle v Betlémě“. Mezi nejpůsobivější parafráze patří árie německého inženýra Wagnera, který na hlavní téma Valkýr (nazývané Jízda Valkýr, der Ritt der Walküren) z opery „Valkýra“ z cyklu „Prsten Nibelungův“ Richarda Wagnera zpívá slova Ich bin Ingenieur Wagner, píseň Indičtí sedláci, která je parafrází na píseň Jsme čeští sedláci z opery „Šelma sedlák“ Antonína Dvořáka a píseň „Posaďte se, jak je v Praze?“, která skrývá velmi zpomalenou verzi pochodu Vjezd gladiátorů od Julia Fučíka. Poslední a závěrečná árie „My dear“, ve které plukovník Colonel prozrazuje svou touhu stát se v příštím životě Čechem slovy a rov můj až zaroste mechem, chtěl bych se narodit Čechem…, v sobě skrývá nápěv české národní hymny (konkrétně se shoduje část se slovy… a rov můj až zaroste mechem… s… A to je ta krásná země…). Celou operu uzavírají fanfáry inspirované úvodními fanfárami z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany, kterými se, mimo jiné, zahajuje festival Pražské jaro. (mnaucz)
- Ještě před oficiálním vydáním na CD v roce 2004, vzniklo v roce 1997 CD nazvané „Cimrman před branami hudby“. Toto CD obsahovalo všechny přednášky ze hry Cimrman v říši hudby, samotnou operu však nikoliv. (mnaucz)
Reklama