Ztracen v oblacích

Z druhé světové války příběh mě vždycky zaujme, ať už je jakýkoliv. O tomto filmu jsem toho příliš nevěděl, takže jsem vkročil krapet do neznáma. Když během čtvrt hodiny autoři do mě vrchrlili příběh velký jak třísetstránková knížka a pak to uzemnili tím, že se to nakonec všecko odehrává ve Státech, nasral jsem se. Upřímně jsem se nasral, protože takový příběh se nádherně dal rozvést v samotné rozbombardované a rozstřílené Evropě a ne, aby to všecko zachraňovala ženská, která mě každým krokem rozčilovala, nejvíc, co to šlo. Dobře, když už ale tohle jsem schopný přejít, tak efekty těžko rozdejchám. Efekty! Už ten pojem něco znamená. Evidentně. Tvůrci asi ani nehráli počítačové hry poslední doby, natož pak za posledních minimálně pět let, protože to co se objevilo zde, i když toho moc nebylo, by si hravě poradilo s úvodním videem hry z nějakýho roku raz dva a možná ani to ne. No hrůza, ale fakt je, že rozpočet nebyl taky žádný zázrak a spíše se to všecko upínalo na příběh, tak je to patřičně znát. Mě příběh nezaujal, a proto to takhle dopadlo, bídně. (05.04.2008)

No dobře, kromě toho že to byl poměrně sympatický nápad (jedna hvězda) s poměrně sympatickým hlavním hercem (druhá hvězda) je to absolutní, strašlivá, nekonečná nuda. Co to má znamenat? Chápu, že tvůrci nás chtěli ušetřit zbytečných minut navíc a rozvíjet hlavně příběh o amnézii chudáka pilota, ale i tak mi přijde celý začátek strašlivý. Jako děti-najednou se berou-a už odchází do války. Co to je? Dobrou polovinu filmu jsem si myslela, že ho milá paní pilotová jde hledat do Evropy, jak bylo taky řečeno, a pak jí najednou flegmatický děda řekne, že u ní bude druhý den... No dobře, není to v Evropě (PROČ!?!?), ale další dějové nesmysly a nevyužitý potenciál už rozmazávat nechci. A pokud toto někdy dostalo nějakou cenu, tak porotci museli být buďto rádně ovíněni anebo pohoštěni koláčky s něčím, co by radši neměl nikdo vědět. (22.07.2011)

Tohle je přesně typ filmů se kterým mám problém. Namlsán krásným dvd coverem s letkou Liberátorů B24 a zamilovaným párem jsem očekával milostnou romanci dvou mladých lidí během druhé světové války. Navíc začínám být lehce alergický (podobné případy se sice staly i nejen v letecvu, ale zejména u pěchoty) ke schválně zdůrazněné marce - podle skutečné události. Samo zpracování je lehce úsměvné. Samozřejmě, začnu u letadel. Laik asi nic nepozná, ale znalec žasne. Osádka po letišti chodí kolem roztodivných strojů zabraných vždy jen z části (jeden z nich měl dokonce námořní kamufláž) aby nakonec nastoupila do B25 Mitchellu (k mé hrůze navíc pilot oslovoval střelce ,,dělostřelci"). Do toho nám tvůrci servírují počítačově zpracované animace rolujícíh bé dvacet čtyřek... Ty jsou místy i povedené. Pak nastane mlata nad cílem a bombardéry se brání stodevítkám. Tady už jsem při animaci střelby z dvojčete hřbetní věže smíchy vyprsknul, protože to vypadalo jak z nějaké počítačové hry z devadesátých let... Na konci kulometů byly animovány roztomilé hvězdičky. Naštěstí pro diváka (nebo alespoň pro mne) mesouny Liberátor osolí (4 díry vyťaté do plechu - tac - tac - tac - tac -) a jde dolů. Jeden z ,,dělostřelců" je raněn a vříská (má červenou dírku na bílé košili pod beranem) a tak ačkoliv letou vypadl z formace a má problémy s ovladatelností, - odchází druhý pilot kouknout se na tu červenou dírku. První se sám chudák rve s řízením padajícího čtyřmotoráku. Druhý se posléze vrací aby tomu co sedí u přístrojů řekl - klesáme!!! ( No ty vole...:-). Pak naštěstí crashnou a začíná ta romantika. A ta byla celkem nudná. Podtrženo sečteno. Škoda. Těšil jsem se a chtěl jsem tomu dát šanci. Úvodní melodie ač moderní - jakoby by vypadla z repertoáru Andrew Sisters a jiný ženských vokálních bendů ze čtyřicátých let. Blondýnky jsou ve filmu správně peroxidové, každý má na sobě ten retro hadr, domácnosti jsou správně fourties, ale přesto - nevěřil jsem tomu... Takhle zkrátka ne. Být šetnáctiletá slečna, asi bych dojetím vzlyknul, ale to nejsem... Hvězdička jen za námět a ty někdy pěkně animované B24. * (24.01.2012)

Asi jsem hodnocení trochu přestřelil, může za to fakt, že jsem tu a tam v rozpoložení neuvěřitelně změkčile srágorovitém, což se mi přihodilo zrovna v době sledování tohoto filmu. Tušil jsem šťastný konec a strašně jsem se na něj těšil a byl nakonec rád, že to tak dobře dopadlo, div jsem slzu neuronil (nejde to bohužel léčit). Samozřejmě si uvědomuju, jak je to strašně natočené (hlavně ty záběry na "letící" piloty), odvyprávěné (dětství - bum svatba - bum válka...na konci se dostane hrdina do blázince a najednou bum happy end) a zahrané (prkenným hercům dominuje Brooke Langton, která podává opravdu ale neuvěřitelně mizerný výkon). Ale oceňuju (kromě na začátku komentáře zmíněného), že mě děj tu a tam překvapil (třeba jsem se domníval, že si hrdinka, poté, co skončila válka, narazí šamstra a "mrtvý" hrdina se náhle vrátí domů apod.). A zajímavý námět. S oběma očima přimhouřenýma 50% (09.01.2010)

Nejedná se o žádný zázrak, ale tak hrozné to taky není. Na rozdíl od ostatních jsem nečekal válečný velkofilm, takže mě oproti jiným ani nezklamalo, že polovinu filmu nevylplňují záběry rozstřílené Evropy. Filmu by určitě neškodil větší rozpočet, protože některé záběry vypadají jak vypůjčené ze studentské amatérské tvorby. Celkově na mě ale kupodivu působil film dobře, herecky byl zvládnutý slušně a námět založený na skutečném příběhu byl výborný, takže u mě lepší průměr. (18.06.2012)