Gideon's Daughter

Televizní projekt s nemalýma ambicema. Poliakoff zasadil Gideon's Daughter do reálnýho kontextu; enormní sílu napřel jak do rodičovskýho, tak do mileneckýho vztahu a jejich problematičnost postavil na složitě vykreslenym, oboustrannym (?) pocitu viny; dotkl se vražedný pragmatičnosti PR světa (nejlíp viz smrt Diany); a to všechno navíc prošpikoval pěkně absurdnim humorem (už jen ta skutečnost, že si k nejhoršímu posluchači planety choděj pro rady ti nejvlivnější, koneckonců zlehka pobaví). Solidní guláš, navrch dost zmatenej styl vyprávění ... a přece z toho mám pozitivní dojem. Byl bych sice radši, kdyby šlo o příběh Elektřina komplexu, k němuž zdánlivě mířila Natashina (perfektní) písnička, ale co už. --- Hardyho vyjádření loajality ke Gideonovi špica, příjemně překvapilo Manfordovo angažmá, Emily byla okouzlující jako vždy (a taky jsem si vlastně Gideon's Daughter pustil hlavně kvůli ní, u příležitosti jejích narozenin a zdárnýho porodu dcerky, hehe), nicméně nejlepší hereckej výkon dle mě podala Miranda Richardson. Pozoruhodný, že zrovna ona jako jediná z tý trojice protagonistů Golden Globe nedostala. (25.02.2014)

Pointu a námet tohto snímku mám veľmi rád, no na môj vkus to bolo až príliš divadelné, čudne zahrané, také akoby bez života a strnulé. Réžia sa tiež nepretrhla, skrátka forma ma moc neoslovila. Jediné rozptýlenie mi poskytla E. Blunt, od ktorej nešlo oči odtrhnúť, tak jej to tu pristalo. Veľmi slabý priemer. 50/100 (11.09.2017)

Čakal som síce niečo inšie (a aj lepšie), ale aj tento príbeh o zármutku, s ktorým sa vysporadúva každý po svojom mal čosi do seba. Ono sa hovorí, že spoločný smútok a trápenie ľudí zbližuje, ale niekedy je to práve naopak a medzi blízkymi ľuďmi vzniká čoraz väčšia priepasť. Gideon a Stella akosi v sebe našli vzájomnú oporu, aj keď každý prežíval svoj zármutok po svojom. Zaujímavú rolu v tom celom zohrala aj Natasha, ktorá tou svojou čarokrásnou pesničkou vytvorila poriadnu symboliku celého príbehu. No aj tak ma to až tak veľmi nenadchlo, a malo to aj pár úplne zbytočných súčastí, ako napr. ten rozprávač mi tam prišiel úplne zbytočný a jeho rola v tomto celom nebola vôbec žiadúca. Ale inak fajn, lepší priemer. (11.04.2014)

Tohle britské televizní drama působí trošku podivně. Někdy člověk neví, co je záměrem a co naopak slabinou televizní produkce. Bill Nighy táhne film pomalým, přirozeným tempem s neméně dobrým spoluhráčem, jakým je bezesporu Miranda Richardson. Poliakoff nám předkládá poněkud "jinak" natočený film a vybočuje od klasického vyprávění, aby nám ukázal, jak se postarší a vysoce postavený PR guru Gideon Warner (Nighy) vzdaluje od své práce, kde je na něm závislých spousta lidí, aby se seznámil s podivnou existencí Stellou, která při nehodě ztratila syna a především obnovil vztah se svojí dcerou Natashou (Bluntová). Jsem moc rád, že si film vysloužil dva Glóby a kritici dali jednou přednost přirozenému herectví před vykonstruovanými postavami. Právě za to jedna hvězdička nahoru. (16.04.2009)

Hm, nejsem si jistá, že mi sedl ten vypravěčskej styl, trochu to místy připomíná ty extra-nízko-nákladový snímky co vypadaj jak dokument a hrajou v nich nýmandi. Tady ovšem žádný nýmandi nehrajou, i když Emily Blunt a Tom Hardy v době natočení zdaleka nebyli tak vysoko, jako jsou teď. Billa Nighy jsem poprvý viděla v roli, kde nehraje úleťáka nebo úchyláka, ale "normálního člověka," a velice se mi jeho hereckej výkon líbil. Stejně tak se mi líbila Miranda, ta patří k mým oblíbeným hercům už dýl. Vrcholy filmu jsou pak intimní rozhovory mezi Gideonem a Stellou a pak mezi Gideonem a Natashou. Poutavý, s dojemným koncem a hezkou hudbou. (19.01.2014)