Lovec draků

Hlavním problémem filmu je scénář, který tak nějak nenechá Forstera více se rozezpívat. Oproti knize je všechno samozřejmě zhuštěnější, stručnější, ale především bohužel povrchnější a více amerikanizované. Dramatickým vyvrcholením filmu chybí naléhavost a drásavost knižních předobrazů, vztahy postav se splošťují a jaksi se vytrácí ta intimita vypravěče a čtenáře, kterou byl schopný Hosseini opatřit svůj román. Těžko říct, do jaké míry bylo možné s tím něco dělat. Nicméně i Forsterova režie je překvapivě chladná a profesorská, prostá procítěného zaujetí "Hledání Země nezemě". Ale abych nekřivdil. I naředěný Hosseiniho příběh stále dojímá a magnetizuje vnitřní silou. Herecké výkony zejména dospělého Amíra a jeho bábá velmi potěší. Soundtrack Španěla Iglesiase má stejnou sílu a citlivost jako jeho práce pro Pedro Almodovara. "Lovec draků" se mi kupodivu nejvíce líbil v prostřední, americké části, která hlavně vztah Amíra s otcem vystihla velmi věrně. Navzdory lehkému zklamání přesto hodnotím Forsterův film veskrze pozitivně. (06.04.2008)

S chutí bych film odpálkoval jako Oskary somrující etnickou warm-heartovou gay krasojízdu, kdybych před měsícem neposlouchal historky známého, který strávil rok v Afgánistánu. A proto ocenim film, kde se nejen vysvětluje proč je ze země pustá suchá žlutá pustina a národní zábava je pět hodin sedět a dívat se před sebe, ale zejména se věnuje odkazu kdysi hrdého národa, aniž by si s jeho specifiky vytíral prdel a přizpůsoboval je západnímu vnímání. (21.05.2013)

Krásne podobenstvo, ktorému v druhej polovici uberá "body" prílišná angažovanosť a scenáristické oslie mostíky (scéna z brlohu talibanského bossa a Amirov hladký útek z neho si ozaj vyžaduje veľkú mieru divákovej "tolerancie"). Lavírovanie medzi civilnosťou a angažovanosťou, vrstvenou metaforou a priamočiarym ťahom na bránku a v neposlednom rade aj kontrolovaným citovým vydieraním a gýčom však Foster ustál so cťou profíka, zostávajúceho nad vecou. Stále však čakám na okamih, keď raz tomuto talentovanému režisérovi budem môcť šľahnúť za jeho film plný počet... (05.09.2008)

Marc Foster se nám snaží ukázat, že Afganistan není jen ta zlá země, kde po hřebenech hor pobíhá ten srandovní pán s plnovousem, který vždy pobaví svět nějakou tou videokazetou s domácí nahrávkou. Lovec draků je velice citlivě natočené drama o přátelství a zradě, které má v první polovině neskutečný tah a chytlavost. Nikdy bych nečekal, že mi bude běhat mráz po zádech, když budu sledovat souboj papírových dráčků. Jenže to úžasné tempo se v druhé polovině vytrácí a upřímně řečeno snímek by mohl být o půl hodiny kratší. Přesto má film hloubku, dobrou kameru, hudbu, která krásně podbarvuje všechny scény a slušné herecké výkony, takže ve finále je to za 4* i přes ten pomalý závěr. (16.01.2008)

První - vzpomínková - část mě naprosto odzbrojila, velmi mi připomínala filmy jako La Mala educación od Almodóvara či Barratierovy Les Choristes.. Naprosto přirozené herecké výkony dětí, krásné záběry z pouštění draků, emotivně vypjaté situace..skoro až k neuvěření, kam se film následně odvíjí.. Následná část mi totiž přijde až moc americká, trapný falešný plnovous, záchrana synovce ze spárů Talibanu..to vše mi přijde trochu přehnané, přesto jsem byl dojat a můžu jen doporučit. (23.05.2008)