Lovec draků

Hutné, výpravné drama, na němž je sice až příliš vidět, že bylo natáčeno podle románové předlohy, které však od knihy neodradí - naopak, spíše zapůsobí jako reklama na ni. Hlavní předností snímku je silný příběh, za nějž spíše než filmařům patří díky Khaledu Hosseinimu. Film poslouží i jako malá exkurze do afghánských dějin, které tvoří pozadí pro vyprávění o přátelství, hříchu a cestě k vysvobození. Dílko je to zajímavé i po duchovní stránce - byť se vše odehrává v islámském kontextu. Zejména téma těžkého provinění, které na sebe, není-li přiznáno a "zpracováno", nutně nabaluje další viny a nezůstane bez následků, určitě stojí za prorozjímání. (22.12.2009)

Ťalo mě to do srdce, ťalo a to hodně silně. Z pouštění draků byla cítit ohromná radost se života. Kábul sedmdesátých let byl ukázan ve své plné kráse naprosto věrně, to byly prostě nádherný záběry co dokázaly společně ze záběry na nebe plné plachtících papírových draků pohladit moji duši. Tvrdý osud Afganistánu nemohl být apoliticky lépe natočen. Za tohle obzvlášť velké díky. Afgánské tradice jsou zde zachyceny velmi přesně a chytají za srdce stejně jako osud obyčejných afgánských mužů a zejména žen / kamenování na stadionu / za vlády talibů. Největší síla příběhu je však ukryta v srdci hlavního hrdiny. Na závěr mě to prostě nedá a musím zareagovat na ten gejzír hoven od uživatele Freemind. O čem asi sní kluci po celým světě ?? O hrdinech !! A nesnili jsme snad o Sedmi statečných i my za komoušů ? Řešili jsme snad jako děti v jaké zemi byl film natočen ? Navíc v Kábulských kinech byly v té době US westerny velmi populární. Ford mustang - Freeminde, stačí si zjistit něco o Kábulu před sovětskou invazí, zkus třeba dobové fotografie. Můj kamarád byl v rámci organizace SOS Člověk v tísni přes rok právě v Kábulu, pomáhal tamním lidem a tenhle snímek mě doporučil právě pro jeho věrnost v zachycení afgánských tradic a realit z dob minulých i současných. A co ty milej Freeminde, kde si byl ty? U sebe na gauči ? V hospodě u piva ? Tohle nemůžu vědět, ale jedno vím jistě o Afganistánu a lidech v něm víš úplný hovno. (13.07.2008)

Jediná výtka- totiž jestli jste někdy pouštěli draka, asi víte, že na prstu provázek určitě neudržíte. Asi byste o něj přišli. ___Dál ovšem můžu jen pět ódy, protože Lovec draků patří k tomu nejlepšímu, co jsem letos viděl. První hodina je řekněme lehce nadprůměrná, ovšem ta druhá je famózní a od okamžiku, kdy se Amir dozví, že.... no nemůžu to prozrazovat, ale vězte, že těch dvou hodin strávených u filmu litovat nebudete.___Kite Runner je přesně z těch filmů, u kterých lidé dost často pláčou. (20.09.2008)

Děj je v jádru tuctový příběh o vině, svědomí, trestu, vykoupení a síle přátelství. To co ho v knižní verzi výrazně pozvedává je, krom vypravěčského talentu Khaleda Hosseiniho, pro nás netradiční kulturní prostředí, příběhy v příběhu, třídní detaily, zachycení kulturních rozdílů i dospívání na pozadí hektických veletočů v Afghánistánu a později v Americe. Tedy přesně věci, u kterých hrozí, že by v případě filmové adaptace byly výrazně oklešteny či rovnou zapsány mezi první kandidáty na vyšktnutí... A přesně k tomu také došlo. Zbyla pouze zkratkovitá kostra základního děje, který sám o sobě je prostě naprosto tuctový až nezajímavý. Akorát zasazený do atraktivního prostředí. Takže výjimečnost je ta tam. Přesto si David Benioff místy docela i poradil, když našel například odvahu vyškrtnout celou poslední čtvrtinu předlohy s anabází kolem chlapce a jeho propašováním na americkou půdu či citově vyděračské scény se sebevraždou. Na druhou stranu pro filmové plátno by to byly vděčné slzopudné okamžiky. Herci jsou většinou přesní, v případě dětských rolí přímo perfektní, ale i tady je jeden háček. Dospělý představitel Amíra. Je matný, naprosto bez jiskry a nevěřil jsem mu jediné slovo, natož pohled. A Marc Foster? Opět výtečný, byť tentokrát se tento hravý tvůrce drží spíše v pozadí a do popředí se dere pouze v nápaditých vzdušných soubojích. Lovec draků je tedy ve výsledku sice dobrým filmem, ale pouze průměrnou, a zbytečnou, adaptací. (10.02.2008)

Tak to byla síla, nepamatuji si, kdy naposledy mě nějaký film tak dojmul. Nepodmíněné přátelství 2 chlapců - jednoho z nich až za hrob (to je sice pateticky řečeno, ale tady to tak je). Příběh o to silnější, že se odehrává v Afganistánu ( v zemi vyznávající Islám, který tradičně posuzuje krádež, tedy i lež a cizoložství dodnes úplně jinak ). Všechna tato témata se prolínají, je konfrontováno hrdinství se zbabělostí, kam to až může dojít , když člověk udělá chybu v dětství a pokud neřeší, jak se to s ním vleče celý život....To vše na pozadí Afgánských "divokých" dějin a následné emigrace do USA. (09.07.2008)