Až na krev

"That was one goddamn helluva show." No, to teda byla... Často tu v ostatních komentářích padají silná slova typu film roku a podobně. Já bych se nebál jít v časové ose do poněkud širšího měřítka. Proč? Protože je to již pěkných pár hodin co projekce skončila, ale ještě teď se tetelím naprostým blahem. A něco mi říká, že ještě pěkně dlouho budu. Mám pocit jakoby to Anderson natočil přímo pro mě. Toto veledílo plně vystihují pouhá čtyři slova: cynismus (ohledně lidství), cynismus (ohledně náboženského fanatismu, respektive náboženství vůbec), cynismus (ohledně amerického snu) a cynismus (ohledně všeho ostatního). Prostě cynický egoismus jdoucí až na krev a dobrý pocit z toho, že se Anderson na Poklad na Sierra Madre díval pozorně. Doplnění: Podruhé a snad ještě lépe. Anderson mě i při druhé návštěvě kina utopil v černém zlatu. A já si to topení sakramentsky užíval. Je na čase podívat se TOPce na zoubek. (29.03.2008)

(1001) Dveře vnímání otevřené hudebním doprovodem mi ukázaly mnohem zajímavější krajiny než film samotný. I když musím uznat, že působení jednotlivých složek od sebe občas není úplně jednoduché oddělit. Day-Lewis není ten typ herce, jehož styl herectví by mě oslovoval. Respektive můj názor na něj balancuje mezi "Je mi to celkem jedno" a "Asi mě nějak rozčiluje". Jeho postava je muž, který se nezastaví před ničím - tuto filosofii nechápu a představa takových individuí pobíhajících mezi námi mě celkem děsí. Paul Dano je potom jiný příběh. Jeho přítomnost ve mně vždy vyvolává zvědavost, co se asi chystá vyplynout na světlo. Jeho psychotický fanatik je zručně zahraný a rozhodnutí konfrontovat ho s Day-Lewisovou děsivostí mi přijde zároveň celkem chytré a ne zase až tak chytré, protože DLL ho silně přebuřuje, zvlášť v pozdějších stádiích života (kde na tom nejvíc záleží). Ale nakonec mě film vyprovokoval dost na to, abych si odnesla prozření: Neužiji si filmy, kde herci hrají ze všech sil tím stylem, za který Akademie ráda uděluje Oscary. Lebedím si ve více stoických, vnitřně orientovaných výkonech. Jsem ráda, že jsem si to díky Andersonovi mohla uvědomit. Ale samozřejmě ke všemu existují výjimky. (21.07.2009)

Epická freska, ve které účelná Andersonova filmařina stačí i strhujícímu herectví Daniela Day-Lewise, který své postavě opět pronikl až do morku kostí a nehraje, nýbrž jím prostě je. Dvouapůlhodinový portrét tvrdého egoisty, který dokázal naplnit americký sen i bez víry a rodiny, asi nebude, ve spojení s postavou fanatického reverenda, mnohým americkým církvím po chuti, ale alespoň provádí funkční nabourání zažitých pravidel. Esence dokonalé filmařiny! (15.03.2008)

Kdybych měl zvolit jedno slovo vhodné k popsání tohoto filmu, volil bych: "Znepokojivé." Už jen ten hudební doprovod dost brnká na nervy a do toho perfektní Daniel Day-Lewis hází nepříčetné ksichty a zpovídá se jak všechny okolo nenávidí, ale pozor jen zřídkakdy se sníží k vulgární mluvě. Většinu času se jeho postava vyjadřuje zdvořile, jako pravý byznysmen. Závěr se tak nějak dal čekat, ale podání finální scény a vůbec všechny scény kde to Paul Dano kupuje jsou neskonale zábavné. (Když tam celej umazanej od ropy seděl u večeře a obviňoval otce z toho že je hlupák, tak jsem se mu fakt smál jakej je to blb). Jako náhled do duše velkého úspěšného muže hodně dobré. A jako varování před pochybnými církvemi a vychcanými šiřiteli bludů (alá The Mist) také. (14.05.2008)

Pí Tí Ej natočil ďalšiu pozoruhodnú drámu, ktorej sprievodným pozadím sú počiatky ťažby ropy. Tie sú dnes už zakorenené v americkej histórii, možno aj preto sa za 'mlákou' filmu dostalo väčšej priazne. Tvorcovskú fantazmagóriu predvádzajú chalani pred, aj za kamerou. Skvelé charakterové zobrazenie postáv a mozaika ich vzájomných vzťahov sa vyvíja už od začiatku, keď takmer dvadsať minút vo filme nik nevyriekne ani slovo, a tieto scény sú rovnako hodnotne pôsobivé ako najvyhrotenejšie dialógy a situácie. Ako celok pôsobí film neskutočne vyrovnane, diery v komplexnosti nenarobili dokonca ani časové, niekoľkoročné skoky. Dí Dí El sa týmto výkonom definitívne zaradil k velikánom ako Brando, či Pacino; Paul Dano úspešne zmaturoval z hodiny herectva. 85%. (01.06.2009)