Zavet
Promets-moi
Promise Me This
Testament
Režie:
Emir KusturicaScénář:
Emir KusturicaKamera:
Milorad GlusicaHudba:
Stribor KusturicaHrají:
Aleksandar Berček, Uros Milovanovic, Marija Petronijević, Ljiljana Blagojevič, Predrag 'Miki' Manojlovič, Stribor KusturicaObsahy(2)
Starý muž jménem Živojin Markovič, žijící v odlehlé vesničce, se modlí, aby jeho vnuk Cane odjel do města, prodal svou krávu a přivedl si manželku. Ve městě se má setkat s dědečkovým nevlastním bratrem, ale ten už nežije. Místo toho se setká s jeho dvěma vnuky, dvěma dobrosrdečnými bratry, kteří jsou ale drobnými zločinci a odborníky na demolice. Cane si s těmito muži brzy rozumí a také se zamiluje do školačky Jasny, kterou si chce vzít, aby splnil slib dědečkovi. Zaplete se do rodinných záležitostí této dívky, zachrání ji i její matku před prostitucí a gangstery, které vede muž jménem Bajo. Vrátí se s nimi do vesnice včas, aby navzdory gangsterům oslavili Živojinovu svatbu se sousedkou. I když Bajo a jeho banda dělají, co můžou, aby všechno zmařili, konají se svatby dvě. (JOJ Cinema)
(více)Videa (1)
Recenze (179)
Balkán je za humny, sousední Chorvatsko je moje oblíbená destinace, a přece jsem byla jako v Jiříkově vidění. Podobnou dědinu jak z Mrazíka abys u nás lupou pohledal, pop sem pop tam, mafiáni, dvojčata, akční staříci, femme fatale, Batman, všichni s každým, bylo to jak nejbláznivější sen. Známá horkokrevná muzika o síle ledoborce na mě vystřelila hned z úvodu a skončila v šíleném orgiózním reji se závěrečnými titulky. Kdyby režisér zjevně nakloněn americké produkci vynechal nechutné zoofilické vložky, zůstal by neotřelý vtip a imaginární svět, kde si musel každý najít svůj malý střípek radosti. ()
Svérázný, trochu zvrácený humor, dokonale absurdní děj, mile groteskní momentky, drsná i něžná poetika. Výsledkem je pozoruhodně radostný výprodej života ... včetně všech velkých cílů, snů a přání, kterých jste se vzdali nebo na které jste už dávno zapomněli - i těch, které vám ještě zůstaly. Neboť ve výstředním světě Emira Kusturici nic a nikdy není ztraceno. ()
Podle mého se v tomhle snímku vymknul obvyklý kýčovitý cirkus Kusturicovi z ruky. Zejména poslední půlhodina působila, jakoby všichni byli v rauši. Z rázovitých figurek jsem cítila přílišnou chtěnost. Situce byly tak přepjaté, až praskla struna mé divácké empatie a spíš mne to otravovalo. A nechutným bonusem byla fakt odporná zoofilie. ()
Na každý film z Balkánu se vždycky těším. Těším se na to, až mě jeho hudba uzemní dynamikou nebo humorem, který se nedokáže jen tak zastavit. Sice to po shlédnutí vypadá jako, že je na Balkáně hrozně zvláštně a těžce se tam žije, ale ve skutečnosti to tak není, protože kdyby tenhle film byl jako ve skutečnosti, všichni bychom byli letadlo. ()
Wau...nevím, co k tomu říct, naprosto úchvatné, neskutečně zábavné a vcelku dost nečekané, zajímavé a především něco absolutně netradičního pro západoevropskou, americkou či asijskou kinematografii. Tohle opravdu mohli natočit jen Srbové asi...v životě jsem viděla snad jen jeden snímek, který mi charakterem a vtipem tento připomínal a to byl ruský svéráz. Ale tento snímek byl ještě lepší protože nebyl jen o chlastu a rybolovu (no spíš jen o chlastu). Bavila jsem se od začátku do konce, nenašla jsem tu ani jedno hluché místo, které by tam bylo zbytečné. Ten dědula neměl chybu......P.S. myslím, že se teď asi zaměřím na tohoto zajímavého autora Kusturicu a pokusím se objevit určitě nečekanou krásnu balkánských filmů. ()
Reklama