Závěť

True Slav __ Gopnik Style __ Testament, ne, nemluvím o ranně renesančním díle prokletého básníka Francoise Villona, mluvím o tom možná nejujetějším filmu, jaký kdy obohatil celuloid. __ Kdybych měl Závěť charakterizovat pár slovy, tak bych asi řekl, že to je nejlepší nesmysl, jaký jsem kdy viděl. Něco mezi zvrhlou komedií, "žetkovým" akčňákem a nejlacinějším romantickým filmem, nejlépe německé produkce. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak v lecčem podobné Boratovi, avšak asi tak tisíckrát lepší ve všech směrech. Ale proč bych to takhle odbyl, když se naopak můžu u psaní tohoto komentáře odvázat, stejně jako se odvázal mistr Kusturica při psaní scénáře. Po letech jsem si to pustil znovu, když už jsem starší, nachystal jsem se napsat komentář, s hrůzou zjistil, že to nemám ohodnocené, pustil si to 3x během měsíce, což je u mě opravdu výkon, a s hrdostí obohatil seznam filmů atakujících moji TOP 10. Rozhodl jsem se, že tento komentář pojmu trochu netradičně, jelikož to je film u nás vcelku opomíjený, tak se vás pokusím nalákat k jeho zhlédnutí prostřednictvím věcí, které zde uvidíte, a které pravděpodobně neuvidíte nikde jinde. Bude to strhující, bude to asi i vyčerpávající, neb s velkou pravděpodobností stvořím to nejdelší souvětí, jestli se to tak dá vůbec ještě nazvat, v historii ČSFD, potažmo psané/mluvené češtiny, takže dámy a pánové, jdeme na to. Ještě bych se chtěl předem omluvit za případné spoilery, neboť z této pregnantní mozaiky, jež vám bude naservírována, by se dal chronologicky sestavit celý děj, tedy pokud oplýváte dostatečným důvtipem a fantazií, jež je pro celkové správné uchopení těchto balkánských klenotů hodně podstatná. Takže jdeme na to, experimentální komentář může začít. __ Tak živelné, jak jen může život být, bláznivé, jak na Balkáně umějí žít. Jediný film, ve kterém uvidíte kastraci v detailním záběru, plačícího dědu při sovětské hymně a jeho vnuka, který ve stejnou chvíli obdivuje ženské vnady, dále gangstera balkánského stylu, jenž má za domácího mazlíčka „slepici“ zabalenou v lesklém alobalu, kterou ve volné chvíli chodí obšťastňovat, a když už mu „nemá co dát“, tak ji zastřelí, když pak nemá slepici, tak nepohrdne ani krávou, a který plánuje postavit nové Světové obchodní centrum, první [World Trade Canter] v Srbsku, samozřejmostí jsou pitky s bratranci, jinými slovy velkým a malým skinheadem, kdy při rozsypání dědova popela se musí pít ještě víc, no, a co by to bylo za film, kdyby každý nebyl ozbrojen alespoň nějakým menším samopalem, kdyby tam nebyl trabant předělaný na limuzínu, plány na dovolenou s [Al ekskluzív:], prodej krávy za účelem nákupu náboženské ikony, typicky limonádová love story v kulisách supermoderní a pokrokové srbské školy, slečny v apartních slamáčcích s nezbytnou dírou na culík, nemůže chybět večer ve stylu Divokého západu aka Do města přijel novej šerif, s tím spojená nutná ztráta panictví s učitelkou, které nestačí plat ve školském sektoru, a tak si musí přivydělávat v bordelu, a která je zároveň matkou Tsaneho vyvolené, pokud to ještě někomu nedošlo, tak Tsane je Hlavní Hrdina, chcete-li Hlavní Postava, malování fresek na strop Sixtinské chalupy za zvuků čerstvě zhotoveného kostelního zvonu, soutěž párů v karaoke a jejich artové ztvárnění hitu The Winner Takes It All od kultovní švédské popové kapely, kdyby někdo nevěděl, tak se jmenuje ABBA, profesionální seskok padákem za účelem okouzlení vysněné ženy, vizionářský nápad o přestěhování dvojčat z New Yorku do Srbska, to už jsem asi zmiňoval, ale tak princip opakování zdůrazňuje pointu, záchrana lásky ze spárů krvelačných kuplířů, bratranec použitý jako beranidlo při narušení statiky hospody/bordelu, závěrečná kastrace šéfa zločinného syndikátu, samozřejmě humánní cestou, neb byl předtím zhypnotizován kolem z bicyklu, předsvatební znesvěcení počestného děvčete v kufru auta ne nepodobného Ladě, pochopitelně za jízdy, a už úplně nakonec tradiční srbská svatba za zvuku zvonů, samopalů a s atmosférou jak na stadionu Marakana při proslulém bělehradském derby v kopané, K.O. od kněze, kterému je narušován pohřeb, rozehnání obou průvodů (svatebního i pohřebního) za pomoci příslušného množství střelných zbraní v držení nepřátel, čti vykastrovaného mafiánského bosse a jeho nohsledů, duchovního ostřelovaného v sudu na dešťovou vodu, akorát tedy v sudu bez dna, a následnou dvojitou svatbu za líbezného Svatebního pochodu Felixe Mendelssohna – Bartholdyho feat. srbský Corleone, tedy profi zvuk Dolby Digital 5.1 bomb dopadajících na provizorní obřadní síň, chcete-li kapličku, respektive výše zmíněnou chalupu se stropem (a nejen jím) od Michelangela, toho času malované venkovským vynálezcem, ale i tato posvátná chvíle se musí přerušit, neboť starší z ženichů musí odklopit kupoli s pravoslavným křížem, vysunout podomácku vyrobený raketomet, a chopit se řešení situace a tady bych mohl konečně udělat tečku a pokračovat dál. Mezitím má jeden zloduch smůlu, protože se jeho obavy ukázaly býti více než opodstatněnými a náhle se zhmotní v noční můru každého myslivce, čili ho znásilní divoký kanec, chcete-li divočák. V té chvíli vykastrovaný boss nasedá na rakev s nebožtíkem uvnitř a rozjíždí se z kopce za účelem zlikvidování „vyjebaných sedláků“, jen nepočítal s další pastí jak z filmu Sám doma a skončil v propadlišti dějin. Ještě než se vydáte psát oslavný komentář na ČSFD, volat s až dětským nadšením v hlase svým přátelům, rodinám, kolegům, milencům, milenkám a tak dále, tak se dozvíte, že anděl nosí „три полоски, трипа три полоски, хард басс тусовки, адидас кроссовки“, vypadá jak ranně socialistický Batman a zajímá se o výsledky Italské ligy. A to v ní v tě době ještě nehrál Сергеј Милинковић-Савић, tedy srbský Zidane. A tímto šťastným koncem, kapitalisticky řečeno [Hepy Jendem], nám končí Kusturicova provokace tradičního filmu a pseudointelektuálních kruhů, které se kolem filmu shlukují. Skvělé a zběsile zábavné - tento pocit se ve vás bude s každým dalším zhlédnutím jen umocňovat. A do toho všeho si ještě přidejte nekompromisně barvitý balkánský folklór, zejména hudbu v provedení Lidového umění technického svobodné republiky Srbsko a jeho podřadných, chtěl jsem říci integrálních území (Bosna, Černá Hora a Косово je Србиja). A ještě bych skoro zapomněl na takového netradičního vypravěče, i když tedy nic nevypráví, a to srbského rytíře poletujícího tak, že by z toho Christian Bale „zledgerovatěl“ závistí. __ Нож, жица, Кустурица! __ „Děda říkal, že první co ojel, byla kráva a všechno ostatní potom už bylo za nula bodů… Šéfe, za prachy vojedu i divočáka, ale nechci, aby divočák vojel mě… Šéfe, to bude paráda jak sex se štikou … Dej si radši pozor na divočáka.“, „Tohle bude první dílo srbské firmy na bourání uvnitř - zbourají i pyramidy. … A proč pyramidy? ... Jsou staré, co s nima, překážejí Američanům na cestě pro naftu, jakmile vyhlásí tendr, pyramidy budou pryč. Pokud něco stojí v cestě pokroku a demokracii – bourej.“ (20.11.2018) (méně) (více)