Adolf Eichmann

Režisérův záměr obohatit děj osudy a rodinnými trablemi vyšetřovatele jsem skutečně nepochopil. Jestliže film nese název Adolf Eichmann a je ryze životopisným snímkem, tak nevidím důvod proč tam cpát něco, co nikoho nezajímá a co dějový koncept jen roztříští. Navíc Eichmannův příběh je dostatečně silný a vyvolává pocity sám o sobě, čili žádné koření navíc skutečně nepotřebuje, ale k věci. Film je ve výsledku suchým béčkem, které žádné hlubší pocity nezanechá, ovšem jedno velké plus tu je a to Eichmann sám. Nezaujme jen podoba se skutečným Eichmannem nýbrž i věrohodné ztvárnění z hlediska charakteru a vystupování. Nepřístupnost, chlad, vyhýbavost a především lstivost. Typické vlastnosti, za jejichž efektní znázornění můžeme vděčit skvělému Kretschmannovi, který má nacistické pohlaváry zřejmě v oblibě ( myšleno v rámci jejich ztvárnění). Herec pro hlavní postavu zvolen dobře, zbytek vyšumí do ztracena. 60% (15.03.2015)

Historická postava poskytující půdu pro příběh až podezřele příliš vzbuzuje zvědavost a zájem; proč tedy film nesoucí jeho jméno je o jakémsi židovském vyšetřovateli? Člověk by čekal, že se děj ponese v duchu výslechů z jeho úhlu pohledu - nikoli jako snímek, který zachycuje strasti zmíněného policisty. Neříkám, že to někoho nemusí zajímat, ale člověk bez informací o Áďovi II. si z tohoto filmu o něm v podstatě nic neodnese. A to je mu Kretschmann setsakramentsky podobný. Svojí postavu cynického funkcionáře, kterému se přímo přisuzuje největší genocida moderních dějin, ztvárnil perfektně, ale nedostal se mu potřebný prostor aby ukázal, jak jí ještě podá. Eichmann byl z dochovaných dokumentů rozenej psychopat, co v mysli dokázal přeskočit z drakonickýho komandéra na servilního přizdisráče a ještě u toho svést židovku. Z Hitlerový smetánky dost možná nejpozoruhodnější osobnost, které se ještě úspěšně dařilo 15 let žít v utajení. Soudní proces, mediálně nejvýživnější od Norimberku, s tímto člověkem by si podle mě zasloužil zcela jiné režijní pojetí. Kor když se jedná o jediný celovečerní film třetího tisíciletí na toto téma. Vypadá to tedy, že jsem po zhlédnutí zklamanej, ale opak je pravdou. Tmavošedý vizuál spolu s tísnivým prostředím vyšetřovací cely s přítomností největšího masovýho vraha dokáže celkem efektivně i ve své letargičnosti diváka strhnout a vzbudit i nějaké ty emoce. Pro příště ale zkuste třeba film nesoucí jeho jméno natočit o něm. Subjektivní vsuvka na závěr - proces byl největší fraška. Obhajoba Já jen plnil rozkazy! mohla fungovat u Hesse a spol., ovšem nikoli u Eichmanna, který je sám vydával. Divím se tedy, že tyto slova z jeho úst nezpůsobila soudci a přítomným implozi hlavy. A když Izrael před rozsudkem zruší trest smrti tak to byla od začátku jen jedna velká medializovaná uhlazená vražda. Čemuž se nedivím, ale aspoň tomu nemuseli říkat "proces". 70 % (19.08.2014)

V máji 1945 bola tretia ríša porazená a Spojenci začali stíhať nacistických zločincov, ale o Adolfovi Eichmannovi a jeho úlohe v hromadnej likvidácii Židov sa takmer nič nevedelo. Veď nebol v zozname vojnových zločincov v Norimberskom procesu. Jeho meno sa začalo častejšie skloňovať až po výsluchu jeho podriadeného Dietera Wislicenyho v novembri 1945 (poradca pre židovské otázky na Slovensku, organizoval deportáciu 60 tisíc slovenských Židov a 4.5.1948 v Bratislave odsúdený k smrti). Až do roku 1948 po ňom nepátrali ani lovci nacistov, dokonca ani Simon Wiesenthal (ten o ňom nikdy nepočul). Na jeho existenciu upozornili až americké spravodajské služby (CIC). Obersturmbannführer (podplukovník) Otto Adolf Eichmann v máji 1945 sa ukryl do Álp v Rakúsku do mestečka Altaussee. Prevliekol sa do uniformy luftwaffe zmenil identitu na slobodníka Bartha a vybral sa do Nemecka. Neďaleko Ulmu ho zadržala americká vojenská hliadka, vystriedal niekoľko zajateckých táborov a nakoniec ako Otto Henninger bol Američanmi prepustený. Dva roky (1947-1949) pracoval ako drevorubač v blízkosti Brém, potom choval sliepky a na začiatku roku 1950 ho oslovili príslušníci tajnej organizácie Odessa zaobstarali mu falošný pas na meno Riccardo Klement a vízum do Argentíny a odoslali do Talianska, tu 17.6.1950 nastúpil na parník Giovanni a do Buenos Aires doplával 14.7.1950. Tu bola veľmi silná predvojnová nemecká komunita a tí sa potom o vojnových zločincov už postarali. Nastúpil do zamestnania v stavebnej spoločnosti CAPRI v severozápadnej časti Argentíny v provincii Tucumán (spoločnosť vlastnil nemecký podnikateľ Horst Carlos Fuldner a zaoberala sa výstavbou vodných elektrárni). Jeho úlohou bolo meranie prietokov riek v danom regióne. V roku 1952 prišla za nim aj manželka s deťmi. A keďže deti si na neho už nepamätali bol pre nich strýko Riccardo a deti sa volali Eichmannovi. V roku 1953 prišiel o prácu, rodina sa presťahovala do Buenos Aires štvrť Olivos ulica Chacabuco kde si otvoril práčovňu, potom obchod s látkami, predával hygienické zariadenia, choval králikov a nakoniec nastúpil na jar 1959 ako mechanik a zvárač do Mercedes Benz. A keďže sa Klement (Eichmann) svojou minulosťou vôbec netajil došli informácie o jeho pobyte až do Mossadu. Jeho šéf Isser Harel poslal v roku 1958 v krátkom časovom slede dvoch agentov. Obaja však po povrchnom pátraní dospeli k záveru, že v takom zapadákove (myslené štvrť Olivos) nemôže tak vysoko postavený nacista bývať. Riaditeľ prípad uzavrel a odložil ad acta. Ďalšie podrobnosti z archívu po jeho otvorení po 70 rokoch u filmu Operation Finale. (16.01.2019)

No asi to mělo hloubku... a rozměr... a přesah... a já nevím co všechno. Pro mě to byla "jen" hodina dějepisu kdo to byl ten Eichmann. V hlavě to měl sakra srovnané, to ano... ale abych se musel dívat hodinu 40 na to jak si v base povídá s nějakým maníkem (kterého komunita bůh ví proč za to nesnáší), to je trochu moc. Možní více flashbacků a konfrontace reality a jeho výkladu světa by pomohla k vícero než jen dvěma hvězdičkám. (18.08.2019)

Příběh s hodně silným potenciálem rozmělněný v laciném televizním provedení. Aby to dostatečně zapůsobilo, musela by být Eichmannova zvěrstva zobrazena také vizuálně (ve filmu jsme se dočkali pár střípků, které ale nebyly dostatečně působivé - když to řeknu poněkud cynicky, tak i vězni z koncentračních táborů vypadali až moc vykrmeně a zdravě). Thomas Kretschmann byl obsazený výborně, zato vyšetřovatel byl hodně nemastný neslaný, moc emocí se z něho vyčíst nedalo. Z celého filmu mi tak utkví v paměti asi jen dvě scény - dopis a židovské miminko. (01.05.2012)