Režie:
Jenő HódiScénář:
Allan KatzKamera:
Geza SinkovicsHudba:
Gábor PresserHrají:
Christopher Lambert, Corey Sevier, Irena A. Hoffman, András Kern, Florentine Lahme, Anja Kruse, Gábor Koncz, Lukács Bicskey, Jenő Hódi, Jolene Adams (více)Obsahy(1)
V 17. století, když Maďarsko válčí s Turky, obyvatelé jedné malé vesnice v Karpatech čelí zlu hraběnky Elizabeth Bathoryové, obviněné z toho, že se koupe v krvi panen. Hrabě Thurzo uvězní hraběnku v klášterní věži. Příběh pokračuje v současnosti. Keith píše knihu o hraběnce Bathoryové a cestuje přes Maďarsko se svými přáteli do míst, kde hraběnka žila. Když zkouší nalézt onen klášter, potkává nádhernou a svůdnou Elizabeth, která je provádí po okolí kláštera. Keith a Elizabeth se do sebe zamilují. Poté mají dopravní nehodu, díky níž dojde k velkému šokujícímu odhalení. (videofil)
(více)Recenze (31)
Kluci a holky z nkolika zemí si sedli nad scénářem a zjevně se nemohli dohodnout, jestli v hororu z východní Evropy vsadí na Draculu nebo na hraběnku z Čachtic. Nakonec udělali kompromis a spatlali to všechno dohromady. Navrch přidali partičku mladých Američanů, Christophera Lamberta a neštěstí bylo na světě. Víceméně jsem se tím jenom proklikal, ale stačil jsem zaregistorvat, že Christopher je pořeád ve "formě" a místní hodnocení sedí. Fakt je to neskutečná sr*čka. ()
Je docela paradox, když vidím, že film stál kolem šesti milionů , spolupracovali na něm lidé ze čtyř koutů Evropy a přitom z toho vznikla taková patlanina jakou tento film je. Ve finální fázi jde jen o další marné ztvárnění příběhu, ve kterém figuruje jméno nechvalně proslulé hraběnky Bathoryové. Atmosféra filmu už od začátku napovídá, že nepůjde o žádnou krvavou řezničinu, ale spíše romantické pojetí plné dojáků a lásky. A přesně tomu tak zde i skutečně je. První polovina filmu vlastně ani ničím horor nepřipomíná a nedivil bych se kdyby to polovina z vás předem vzdala a film vypnula. O nic by jste totiž nepřišli. Objeví se zde sice několik záběrů na vyceněné tesáky a dokonce dojde i na matrixový souboj upírů, ale jinak je to jedna velká nuda až do konce. ()
Když někde hraje Christopher Lambert, neznamená to, že to nemůže být slabý film. Ovšem i když už takový je, pořád zůstává jedno: hraje v něm Christopher Lambert. Legenda o upírech v podstatě není ani slabý ani špatný film, je jen takový trochu divný. Tohle romanticko-fantasy-horrorové lehce komediální drama není ani tak o upírech, to mě mile překvapilo. Dalším překvapením bylo, že je to snad první příběh, kde není s Betty Bathory nakládáno jako s yvyloženě zápornou postavou. Rozhodně mě mile potěšily ty deja vu sekvence, dodávaly filmu správnou atmosféru. A v poslední řadě mě potěšilo prostředí, v němž bylo natáčeno. A taky je tu, samozřejmě, Irena A. Hoffman. Tomuhle všemu se docela dobře podařilo přebít trochu toporně a špatně vyprávěný příběh (jehož pointa ale zase není tak špatná, pomineme-li závěrečnou scénu s řidičem náklaďáku). Shrnuto do jedné věty - negativem filmu je, že to není moc dobrý film, jeho pozitivem je, že je to zajímavý film. A tahle kombinace se jen tak často nevidí. A navíc tam je Lambert, že jo... ()
Sice je to slabota, a dokonce velká nuda ale prostě jsem to dokoukal a po vyndání DVD z mechaniky jsem jenom kývl hlavou dal do obalu a dal si do svazku "Filmy který už nechci vidět", ale čekal jsem to i přes tohle všechno o něco horší. Sičení když LAmbert jde pít krev je sice srandovní a při dialozích jsem čuměl co to zas melou, ale čekal jsem to horší. Tak aspoň slabé 3*. ()
Opět pokus o Bathororyovské téma. Poněkud divné, jako vždy, když už jede kamsi do pustiny parta mladých je jich lichý počet tady jsou tentokrát jen tři. Naštěstí se k nim brzy přidá krásná upírka Alžběta a není důvod nepustit si trochu žilou. Děj je hodně hloupý a v podstatě se dá říct, že smrti neujdeš osud je daný. Další upír je velký komik a dělá si ze všeho prču. Ps- už druhý film kdy upíři chodí normálně za bílého dne a neschoří, zvláštní vzhledem k tomu, že všude jinde se upíři snaží o to aby mohli žít i za dne. ()
Galerie (7)
Photo © FilmArt Kft
Zajímavosti (1)
- Natáčelo se v Maďarsku, Německu a Rakousku. (Terva)
Reklama