Ve znamení Tyrkysové hory

Nějak jsem to nepobral. Velmi příjemný byl narativní rámec, který se snažil vyhnout konvenční přímočarosti. Dalším plusem byla bezesporu mongolská krajina. Toť asi vše. Herecké postavy a výkony? Schématické a nicneříkající. Děj byl nezajímavý a chvílemi vysloveně nudil. To co je pozoruhodné je fakt, že takovéto práce čeští inženýři skutečně podnikali. Proč, ale autoři utopili snímek v takové kaši neutrality a zpackaného dabingu netuším. Nedá se ani říct, že je snímek tendenční. Plán zde není nadevše a strana není zákon. Individualismus je zde zdůrazňován jako silný prvek a přesto, vůbec to nefunguje. (14.07.2014)

Mankote, to byla legrace. Jak režisérovi, tak hercům bylo jasné, co točí, a tak se rozhodli z toho vytřískat, co se dá. Důležitý tady není tedy tak příběh (čeští a mongolští geologové hledají v mongolských horách měď a nechají se inspirovat místní legendou o tyrkysové hoře), ale ty různé detaily, slova v náznaku, jak kdo reaguje... Třeba postava Větrovce a jeho oprašování škodovky, nebo ono chystání váziček, kytky a z velvyslanectví piva - to už se spíše blíží parodii na režim. Já se u toho skvěle pobavil. (11.07.2011)

Pravda je, že se toho ve filmu moc neděje. Spíž než dobrodružný je film cestopisný. A vystupuje tam i několik českých herců, kteři si udělali výlet do dalekého Mongolska. Příroda tam vypadá nádherně. A Slávka Budínová se tam konečně asi v 52 letech vdala za režiséra filmu Ivo Nováka. No a nakonec musím pochválit záběr na legendární Škodu 120, jak ujíždí bez řidiče ullanbátarskou ulicí. V tom je něco magicky krásného... :-)))) (06.11.2010)

Film je hmatatelným důkazem, že se dá natočit 84 minut naprosto o ničem. Prakticky nulový děj se nekonečně vleče. Občasné dialogy jsou prokládány nekonečným putováním odnikud nikam. Buď Československo do Mongolska dodávalo i telefonní přístroje a elektrické vypínače anebo byly záběry natočeny v Československu a na Mongolsko si jen hrají. (05.07.2014)

Pridavam se k Pstrosovi, tento film nelze vydrzet bez konzumace tvrdeho alkoholu. Ivo Toman byl kabrnak a jeho trojlistek "Cesty muzu" - "Vystrely v Marianskych Laznich" - "Ve znameni Tyryksove hory" tvori jeden ze zakladnich stavebnich kamenu ceskeho normalizacniho filmu. Schovat nekam do muzea a poustet zajemcum a flagelantum. Uz jen pro ty nazvy. (23.11.2012)