Chci tančit s tebou
Shall We Dance?
Obsahy(1)
Příběh muzikálu je jednoduchý a opět v něm jde především o prostor pro skvělá taneční čísla legendární dvojice "Ginger a Fred". Slavný tanečník Peter Peters s uměleckým pseudonymem Petrov, mistr v baletu, který k nelibosti svého zaměstnavatele do baletu přidává prvky stepu, si zamane získat srdce tanečnice Lindy Keetonové. Linda jako správná emancipovaná žena samozřejmě nemá v nejmenším úmyslu si Petera vzít. Alespoň zpočátku ne. A tady je prostor pro neodolatelného svůdníka Freda Astairea, aby tanečním uměním přivábil svou vyvolenou. Spolu se svou partnerkou Ginger Rogersovou předvedli špičkový výkon. Neuvěřitelné taneční kreace jsou doplněny hudebním doprovodem dokonale navozujícím atmosféru třicátých let - autory písní jsou George a Ira Gershwinovi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Mám rád Felliniho "Ginger a Fred", ale také tanec a zpěv. Třetí prvek - namlouvání - sem samozřejmě také patří, zde to byl však prvek nejslabší. Z oblasti tance tu byla jen jedna nepříjemná figura: pohyb na špičkách v záklonu devadesát stupňů, to mi šel až mráz po zádech. A co se týče herců: mladí Rogersová a Astair nemohou mít samozřejmě na staré (Masina a Mastroianni). ()
–Co lze uvést jako důvod k rozvodu? –Manželství Předvařování diváka, očekávajícího duet Ginger a Freda, je mimořádně dlouhé a sadisticky důmyslné. Čili když žádané konečně přišlo, jenom jsem němě zíral, vstřebával ten ohromný zápal pro věc a kdesi uvnitř tančil. Ale hledáte-li především to tančení, bude vám tahle výtečná konverzační komedie (hrátky se slovy jsou obzvlášť neodolatelné) možná připadat únavně strnulá, což vážně je, hlavně během statického zpívání. 80% ()
Další výborná muzikálová komedie s okouzlující dvojicí Fred a Ginger! Opět se lze těšit na nádherné písně a taneční kreace jako například "They All Laughed", "Shall We Dance", úžasné číslo na bruslích - "Let's Call The Whole Thing Off" a nebo nezapomenutelná píseň ''They can't take that away from me'', kterou Fred Ginger zazpíval ještě jednou, když se po letech sešli ve svém posledním filmu ''The Barkleys of Broadway'' (1949). Horton a Blore jsou opět skvělí (obzvláště telefonát z vězení) a humoru je ostatně dost...Oči čiorne:) ()
Navzdory vysokému hodnocení mě tento díl série filmů společnosti RKO s Astairem (tady jako "Očičornyje" Petrov :) ) a Rogersovou nijak neuchvátil, ač obsahuje hudbu George Gershwina a texty jeho bratra Iry. Je ale fakt, že tanec na kolečkových bruslích (to ještě nebyly žádné in-liny) se jen tak nevidí, a řetězové hláskování (onen zmiňovaný telefonát z vězení) nebo záměna jmen při představování byly od té doby jako komediální prvek použity nesčetněkrát. :) ()
je zajímavé, jak se stačilo vrátit k osvědčenému tvůrčímu týmu (M. Sandrich, bratři Gershwinové) a vymyslet jakžtakž ucházející zápletku a film je hned lepší než předchozí Svět valčíků. Rozbředlou sentimentalitu nahradil někdy až nečekaný humor. Taneční čísla jsou jako obvykle dokonalá, ale někdy i překvapující. Mezi nimi nepochybně vede scéna z lodní strojovny, a hlavně ta její část, kdy Astaire tančil jen za zvuků pístů a převodů. Jeden z nejlepších filmů Astaira a Rogersové. ()
Reklama