Krásnější než sen

Miluji tyhle filmy, kde po parketu pluje Fred a nádherná Rita (jindy Ginger) v nádherných šatech, kde se tají dech a kdyby to šlo, tak bych Freda požádala o tanec a vznášela se v oblacích jako ni dva. Filmy, kde přes různé intriky dojde většinou k naplnění toho nejkrásnějšího, co si každý člověk na světě přeje a proto mám pro tyhle filmy slabost.....jsou to krásné pohádky pro dospělé. (07.03.2016)

Romantická komédia zo 40. rokov poňatá ako tanečný muzikál. Iste, s nevyhnutnými žánrovými klišé ako vystrihnutými z mydlovej opery. S drobnou výnimkou. V žiadnej telenovele vám nezahrá, nezatancuje a nezaspieva Rita Hayworth s Fredom Astairom. Obaja tvoria tak očarujúci pár, že v dejinách nadčasových filmových dvojíc ich radím hneď na druhé miesto za Bogartom a Bacallovou. V tomto filme - ktorý Rita údajne mala najradšej zo všetkých svojich filmov - situačná komika prechádza miestami do crazy komédie (špendlík v ústach, "dokonale neškodný" zapaľovač) a Astairove tanečné kreácie miestami do transpozície súdobej kreslenej grotesky (tanec po celej miestnosti so "zapojením" diváka). Morálnym kódexom zakázané telesné dôvernosti sa riešia jednoducho a nenápadne - vo chvíli, keď má podľa hrdinkiných plánov konečne dôjsť k bozku (alebo čomu), tancujúci pár "mimovoľne odchádza" mimo obraz. Niektoré dialógy sú perfektne vypointované. V súvislosti s týmto filmom ma napadá, aká je škoda, že nie sú dostatočne známi niektorí tzv. "supporting actors" zo starých filmov - istý starý pán menom Adolphe Menjou tu predviedol širokospektrálny výkon, ktorý sa len tak nevidí. To všetko prispieva k tomu, že druhý a zároveň posledný film, ktorý robil Astaire s Hayworthovou je skvelou zábavou. Jeho dobovú šablónovitosť zhovievavo prehliadame, pretože hrejivý pocit, že sa dotýkame tak vzdialených hviezd je na nezaplatenie. (17.07.2005)

Povídá se, že Fred Astaire a Rita Hayworthová zkoušeli poblíž pohřebního ústavu u hřbitova, když šlo pohřební procesí, museli zkoušení přerušit. V hypoterické souvislosti mohla být premiera filmu ve chvíli, kdy američtí vojáci bojovali na Guadalcanalu. Jak to jde dohromady sám nevím, ale moc se mi to nelíbí. Ostatně: rozevlátý, opičácky nakročený, končetinami šermující Fred Astaire nebude nic pro milovníka flamenca. (09.09.2018)

"Poprvé jsem si přála, aby mě políbil muž a on dostal strach. Ale příště mu to nevyjde." To byla krásná doba, kdy se v rodině musely dívky vdávat postupně podle data narození a v pořadí druhá Maria místo skoku do chomoutu čekala na prince na bílém koni. Když dorazil a ladně se sesunul z koně, tak jsem se hodně zasmál, ale to byla spíše výjimka. Jinak mě totiž bavila pouze taneční čísla, která však neměla pro posun v ději žádný význam. Naopak zklamáním byla Fredova alias Robertova schopnost zabít takřka každý pokus o vtip. To jsem si nezasloužil, ale Rita Hayworth opět potvrdila svou dokonalost v každém záběru, což bych možná netvrdil, kdyby u mne nedávno nedošlo k úniku paměťových buněk do pohlavních žláz. (18.05.2016)

Rita je fajn, ale ani ona prostě nezamaskuje, že ten scénář je pitomá srágora.. Oproti svěží a dodnes plně funkční Cove girl (1944) je tohle tuctová, dobová křeč. Písničky jsou ucajdané.. Když Rita a Fred spolu tančí, je znát, že jsou konečně uvolnění a oba dělají co je baví, ale i ty taneční čísla jsou vlastně na jedno brdo ( zase v kontrastu s nápaditou a rozmanitou Cover girl). (07.04.2020)