Pevné pouto

Ó, áno. Rozporuplnosť je úplne na mieste a ja som spravil veľkú chybu, že som si neprečítal pár upozornení, ktoré obsahuje nemalá časť tunajších komentárov. Keby som totiž začal film pozerať s vedomím, že obsahová stránka filmu nemá nič spoločné s komornými drámami na tému strata dieťaťa, ale že sa bude jednať skôr o taký Jacksonov malý súkromný experimentálny gýč, bol by som možno zhovievavejší. Tá fantazijnosť sa mu asi príliš zaryla do podvedomia a bez uváženia ju používal aj vtedy, keď ju vôbec nebolo treba. Stačilo použiť depresívnejšie farby na udržanie thrillerovej atmosféry, zmierniť komickosť niektorých scén, ktorá vôbec nebola na mieste a vycibriť dialógy tak, aby nemal divák pocit, že polovica z nich bol inšpirovaná výstupmi postáv zo súčasných telenoviel. Príbeh má totiž neskutočne silný potenciál zaujať, herecké kreácie veľmi prekvapili, hudobná zložka si udržiavala od začiatku do konca neskutočnú fazónu, škoda toho ostatného. 60%. (10.01.2010)

Když jsem byl malý, chtěl jsem být ovocem do Jogobelly. To Peter Jackson měl větší ambice - vyprávět dojemné příběhy skrze film. Pevné pouto se ale zaseklo tak nějak na půli cesty. Vše sice krásně vypadá, dobře se na to kouká a herecky nejednou překvapí (ahoj Marku). To ale nic nemění na tom, že příběh jedné epizody CSI tady režisér roztáhl na dvouhodinovou stopáž a ještě se do toho neustále snaží naplácat rádoby filozofické či artové momentky. S předlohou nemám zkušenosti, takže nemohu posoudit, jak moc se od své adaptace liší. Tuhle verzi ale Jacksonovi fakt nežeru. Chybí tomu duše. (03.01.2010)

Je fajn, že Jackson jede proti zažitým konvencím při budování napětí. Po chvíli vás ovšem všechny ty makro detaily digitální kamerou a bezpohlavní nebeské výjevy začnou ubíjet stejně jako smutný kukuč nebohého táty od rodiny. Řemeslná síla a řvoucí kotel nápadů, hlavní devizy kdysi nápaditého režiséra, dostávají po několika výborných jednotlivostech (přípravy vraždy, kukuřičné pole) těžký knokaut od vycizelované nebeské selanky. Jak moc tomu chybí silná umělecká vize si člověk uvědomí u bezradné montáže Susan Sarandon i dalších zbytečných exkurzů do duhového nebe. A u toho rampouchového konce se máme vážně ukájet tím, že na každého jednou dojde? (03.01.2010)

Od parádního traileru a od jména režiséra jsem očekával kvalitní podívanou, ale po vynikajícím začátku film začíná místy nepříjemně kulhat. U mnoho scén jsem měl problém, že jsem očekával pokračování scény, ale místo toho přišel střih na jinou sekvenci. Scénérie z mezisvěta vypadají nádherně, ale přišli mě místy zbytečně a rušivé v budování atmosféry. Když se už objevil náznak napětí, tak Peter Jackson nepřitvrdil a dočkal jsem se pouze chvilkového napětí bez pořádného souboje. Hudba bylo parádní, herecké výkony dobré. Mám vcelku při prvním promítání rozporuplné pocity, mé hodnocení 3 hvězdičky… (09.01.2010)

Tak, nejdříve si odbudu konstatování, že se mi film celkem líbil, a že scéna s loděmi v lahvích je nádherná. Saorise Ronan patří mezi nejsympatičtější herečky svého věku. A teď to ostatní. Proč se v závěru tak strašně tlačí na sladkobolnou pilu, že to ruší napětí v thrillerové a psychologické rovině (který by docela dobře obstály samy o sobě)? Zbytečně moc přepínání z jedný polohy do druhý v krátkym úseku dost zabíjí napětí i emoce. Návrat Suzie pro polibek ala Duch, odchod do západu slunce, bylo to moc cukrkandlu najednou (jak působivej byl oproti tomu konec ve Faunově labyrintu). Opravdu dost vycucaný z prstu mi přišlo, jak začali Suziin otec a sestra podezřívat souseda, geniální intuice fakt miluju. Konec pana Harveyho (Tucci je opravu dokonale slizký) pak měl být co? To má symbolizovat nějakou vyšší spravedlnost, lidské spravedlnosti je málo či jak? Příliš laciné. Po přehodnocení jednu hvězdu ubírám, na tři. (21.03.2010)