2 dny v Paříži

Hoodně zajímavej filmeček, který ční nad průměr především díky božímu výkonu Adama Goldberga - takovej bručou, to se jen tak nevidí:) Celkově je film plný předsudků, ale aspoň na všechny strany - ať už vůči Američanům nebo Francouzům. Paříž tentokráte velmi výjimečně bez veškerých pamětihodností, kromě Pere Lachaise a hrobu Jima Morrisona, Eiffelovka se mihne někde vzadu na pár vteřin. To je zajímavý úkaz, rozhodně příjemný. Vtipné dialogy, jen ta Julie Delpy mi šla postupem času čím dál tim víc na nervy. (12.09.2008)

2 dni v Paríži je film, ktorý presne vystihuje to, čo si predstavujem pod pojmom pseudoumenie, alebo pseudo autorský film. Po tomto filme mi prestala byť sympatická Julie Deply, ktorú som mal tak rád po Pred úsvitom. Hodina a pol príšerných hádok, ktoré nemajú hlavu ani pätu medzi nesympatickou fúriou a submisívnym flegmatikom, ktorý by sa v reáli dávno na ňu vykašlal. Tak na druhý krát to nebolo také hrozné, niektoré dialógy dávali aj zmysel, ale väčšina z nich stále vŕzga papierom. Keďže je Jack podobný typ ako ja, zvyšujem na tri. (13.10.2012)

O tři roky starší snímek Před soumrakem se mi hodně líbil, čišela z něj taková sexy živočišnost, trochu hravá, ale ne naivní, otevřenost vůči sexualitě, ale ne perverznost. Jako by se tu Delpy naučila, jak se to má dělat, aby to mělo úspěch a teď si to vyzkoušela ve vlastní režii. Miluji autorské filmy, kdy si režisér sám napíše scénář a ještě ztvární hlavní figuru, ale není to vždy záruka úspěchu. Někdy je zapotřebí mít dobrého dramaturga, který vznese námkitky, pomůže vzájemná cenzura od kolegů, vyposlechnou si co na to říkají druzí a někde trochu ubrat. Taky toho bylo moc, místo otevřenosti to zabíhalo do vulgarity, vtipy měli rozesmát, ale vzbudily často spíš povytažení obočí. Vždycky jsem si myslela, že mám ráda francouzský humor, ale zrvona tahle sorta do něj nepatří. Delpy je krásná ženská a dokáže mít šarm, moc nechápu, proč si napsala roli takové ... ehm ... protivné blondýny, když tomu přičtu, že postava Jacka v podání Adama Goldberga mi byla krajně nesympatická, vyjde vám z toho, jak se mi asi líbil tento film. (15.11.2018)

Konečně Paříž bez Montmartru, turistů, Mony Lisy a Eiffelovky. Konečně - po dlouhé době - zase film s ženským pohledem na muže, lásku, přátele (který režírovala a napsala žena). Můj přítel je občas taky pěkný bručoun, ale proti Jackovi (Adam Goldberg) je i ve své nejhorší náladě milý jako košík růží. Pro mě to bylo velmi příjemné překvapení a kromě Temného rytíře, to nejlepší, co jsem v poslední době viděla. 80% (12.09.2008)

Adrian to napsal za mě. Exhibice profesionálního filmového teroristy Bruhla, rodinná a francouzská národní klišé, zbytečně explicitní a často se opakující trapnosti tvoří nános, který je nutno smést, abychom se dostali k podstatě: není jednoduché s někým vydržet a vůbec nezáleží na tom, zda ústřední dvojici dělí národnost, věk nebo názory. Důležité je, jestli je něco poutá tak, že spolu chtějí být. I v Paříži, městě (jejích nesčetných bývalých) milenců. 70% (04.04.2008)