Noci v Rodanthe

Co udělá žena, které se hroutí manželství? Odejde na malý ostrov, kde si chce v hotýlku na pobřeží srovnat myšlenky a rozhodnout se, co dál. Hotel patří její nejlepší kamarádce, která musí odjet. Zanedlouho přijíždí jediný objednaný host - sympatický doktor. Znají se sotva pár hodin, a už si stačí vzájemně vylít srdíčka. Doktor se dozvídá, že žena žije bez manžela, cítí se osamělá, dcera ji nenávidí...Ona zase zví, že doktor je pro změnu dlouho sám a osamělý, syn se mu odcizil a má těžké deprese kvůli operaci, při níž mu pacientka zemřela pod rukama. Tak si oba vzájemně vyprdolí své chmury a starosti hned na začátku a ruka je v rukávě... Obzvlášť první hodina filmu by se mohla ucházet o titul "nejkýčovitější šedesátiminutovka". Ve druhé polovině dílo přešlo do koukatelného romanťáku, kterému ovšem nasadili korunu divocí mustangové v samotném závěru, kteří nezklamali a přece přišli. Na vlně kýče jakoby se svezla i hudba. A co se hlavních hereckých představitelů týče, Diane Lane byla výborná herecky i žensky. Nevím, proč mne Richard Gere svým hraním nedokáže přesvědčit ani v tomto, ani v jiných jeho filmech. Byť je to sympaťák s velkým S, opět jsem mu příliš nevěřil - ani radost, ani smutek. Ty jeho psí oči mají stále stejný výraz. Věřím, že si film našel své příznivce v řadách naivních romantiků - a tím nechci nikoho shazovat. I já jsem velký romantik, ale jsem zároveň i realista a toto už bylo trochu moc. 40%. (13.02.2014)

Mně se to líbilo. Krásné prostředí, příjemné herecké obsazení... prostě oddechovka. Když v tom nehledám to, co tam prostě nikdy nebude a neočekávám žádná velká kouzla, je to milý filmík. Nejsem rozvedená pětačtyřicátnice, ale přesto dokážu pochopit jejich pohled na svět, snahu o útěk z reality, touhu ještě něco prožít... Jo... klidně 4 hvězdy, proč ne :-) (25.03.2011)

Romantické filmy jsou vděčné téma. Hlavně pokud jsou natočeny tak, aby z lidí vyždímaly emoce. A tady se dostáváme k hlavnímu problému filmu. Moc se snaží o to, aby lidé plakali. A budou, to je asi pravda. Muž se ocitá v domě na pláži, kde si pronajme pokoj. Má nějaké tajemství, které záhy odhalíme. Setkává se zde se ženou, která to také nemá zrovna jednoduché. Muž jí opustil s jinou, ale chce se k ní vrátit. Dokonce použije i jejich děti, aby jí trochu vydíral. No jo, lidi někdy vědí, jak dosáhnout svého. Jenže ona se zamiluje právě do cizince, kterého ubytovávala. Není se moc čemu divit. Tím cizincem je totiž Richard Gere, a co si budeme povídat, tenhle chlap na to pořád má. Charisma z něj sice netryská jako z Clooneyho, ale pro ženy je myslím hodně dobrým tahákem. A příběh také. Je to klasická romantika, kdy k sobě dva hledají cestu, pomalu, postupně, přes těžká rozhodnutí a strádání, ale nakonec ji najdou. Bohužel je to nakonec takové strašně schematické a ani dobří herci to nezachrání. Nevím proč, ale mám pocit, že když se na plátně objeví James Franco, film má hned o nějaký ten bod víc. Hodně špatný je závěr, kde už se tolik tlačí na pilu, že buď budete řvát jak želva, anebo prostě jen znechuceně budete sledovat, jak to pomalu končí. Bohužel musím říct, že v mém případě jsem měl spíš blíž ke druhé variantě. Proč se to nemůže odehrávat trochu civilněji, trochu lidštěji. Takhle se dají jen dohromady scény, které zapůsobí, no a to je vlastně celé. Aspoň to ve vás ale vyvolá emoce. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/milk-az-vyjde-mesic-trhak-noc-v-muzeu-2.html (03.03.2013)

Snad bych dal i o hvězdu víc. Jako čtyřicátník, který si také lecos maloval jinak bych měl možná i pro námět pochopení a snad i já bych možná zahořel láskou k Diane Lane, která byla tehdy v roce 2008 ještě stále baba s krásně štíhlounkou postavou. S hurikánem za barákem to mají svůdci lehčí, vyděšené osamnělé ženy se tulí tak nějak automaticky... .-) Nicméně mně ve filmu iritoval a od nyní to už asi tak bude napořád ten komik Gere. Nějak jsem si vybavil mnou nedávno viděné video z pašerácké lodi ziskovky Open Arms (Natažené pracky), která tahá svými loděmi z Lybie do Evropy ekonomické migranty. A ten komik se jednoho takového pašování samozřejmě se štábem fotografů, kteří jeli na pašerácké lodi zřejmě náhodou zůčastnil. Kupodivu ty dobře živené nebožáky se zlatými řetězy na krku a ajfouny v kapse dovezl kamsi do Itálie, místo aby jim poskytl útočiště v jednom ze svých mnohahektarových sídel co jich jen v USA a nejen tam má. A tak mi zážitek dost rušil. Příběh sám je dost uvěřitelný, řadě jinak normálních žen se po tom magickém překročení cifry 40 něco zamíchá v hlavě a najednou zjistí, že ten ( v té době už debil ) se kterým žijí a mají děti je vlastně jakási přítěž jejich nezávislosti a šup s trubcem před úl. Jak to řval Mel alias Williama Wallace při čtvrcení? Freedom ! Naštěstí se tak neděje pokaždé, leč zhusta a to mně krapet děsí. Manžel Adrienne si za to ale ve filmu mohl velkou měrou sám. Film končí velmi dramaticky, ale nebudu spoilerovat. Celé to byla taková klasická americká romance mixnutá do drama, něco ve stylu Vzkazu v láhvi. Tam ale hrála mnou milovaná Robin a Kevin Costner, který zatím neměl potřebu šaškovat jako pomatený sluníčkář kdesi ve Středozemním moři bez domýšlení následků pro starý kontinent. Takže za mně Vzkaz tohle převyšuje o několik řádů ! Dávám tedy jen za 2 zabedněné okenice. * * (18.10.2019)

Tak som sa prešiel slzavým údolím, či vlastne veternou plážou kdesi na konci sveta, aby som skonštatoval, že Gere aj Lane sú stále sympatickí a láska kvitne nielen v postpubertálnom svete, ale aj to, že takéto filmy nie sú pre mňa. Nechcem byť cynik, ale podobné sladkobolné príbehy ma ničím neobohacujú. Ako napísala pani Hejlíčková v Cineme " film je zjavne určený vyprahlým diváčkam okolo štyridsiatky". (04.01.2009)