Max a maxipříšerky

Tak nějak jsem se celou dobu těšil na nějaká roztomilá monstra, na výjimečný fantasy příběh, na nějaké bizarní dobrodružství, ale dostal jsem místo toho dokument o chlapci, který je sympatický jako vlakové neštěstí a ne-až-tak-roztomilých monstrech, které ani neděsí, ani nerozesmívají, ani nejsou nějak k zapamatování. Umí metat kozelce a hádat se o blbostech, to ano. Navíc dodnes vlastně nevím jestli je to film vhodný pro děti. Tolik k tomuto dobrodružně dramatickému rodinnému fantasy. (31.10.2011)

Snímek nejen o lidské fantazii, ale i o tom, jak se chovám ke přírodě, k živým organismům, ale i k lidem a k sobě navzájem. Lhaní je nám tak blízké, že ho provozujeme skoro automaticky, a pak na to možná i doplatíme. Někdy hůře, někdy lépe, jako hlavní hrdina tohoto filmu, kde jsou nejzajímavější příšerky. (27.06.2017)

Zaciatok skvely, stred pokrivkava a koniec je uzasny... James Gandolfini ako cholericky a vecne nasrdeny Carol bol famozny (mimochodom, nepredstavovali ste si Tonyho Soprana? :D Ja neustale...) Musim ale povedat, ze tento film vo mne vyvolaval istu chvilu nutkanie to vypnut a nedopozerat, ale potom prisla posledna pol hodinka a ja som si naplno vychutnavala pribeh... A ten zaver... Odchod Maxa, dobehnutie Carol a pohlad KW bol na nezaplatenie... A ta hudba? Nieco skvele... Noha mi neustale dupkala do rytmu chytlavych pesniciek. (16.12.2009)

Ten kluk mi dost připomínal mne, takže mi s totožnění s hl. postavou nedělalo vůbec žádný problém, jako asi některým. V dětství jsme se skoro všichni cítili někdy osamělí s pocitem, že nám nikdo nerozumí, hlavně v přítomnosti dospělých s abcencí jediného vrstevníka. Někteří (já) se tak možná cítíme i dodnes, to ale asi znamená jediné, že bychom se měli už konečně probudit a zavčas si uvědomit, co od života očekáváme, měli bychom si stanovit nějaký cíl a hlavně za ním jít. Možná bych se měl už konečně podle toho řídit a ne být jen pořád zavřený doma a čumět čtyřiadvacet hodin na CSFD. (07.01.2010)

Chci si přečíst knížku, jelikož mě zajímá, jakým způsobem je vystavěno její vyprávění a hlavně o čem! Filmová verze je totiž uřvaná směs ničeho o nasíracím spratkovi, který by zasloužil dva výchovné hned zkraje stopáže. Nad (ne)dějem si hlavu raději nelámat a konečnou míru na stupnici s nápisem ‚weird‘ radši nehledat. (29.07.2010)