Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Otec Saši Dluhoše zmizel v roce 1982, když se s partou kamarádů pokusil sjet Černou řeku. Sašovi se dostane do rukou otcův deník, fotografie a několik starých filmů z osudné výpravy, a tak se rozhodne vydat po otcových stopách. Obrátí se na specializovanou cestovní kancelář. Ta připraví cestu na raftu a zajistí zbytek posádky. Kromě Saši a zkušeného profesionála Ronyho ji tvoří nerudný učitel zeměpisu Kužník, Slovenka Míša a její milenec Dominik. Dramatické situace je čekají ještě dřív, než se dostanou na vodu. Při konfliktu s policejní hlídkou na ně policista Razvan vytáhne zbraň. Když se pustí po proudu, sleduje Saša na skalách znamení, která tu zanechal jeho otec. Bez potíží sjedou první peřeje, u dalších však jejich vinou spadne ze své loďky místní dívka Anica. Saša ji zachrání a její otec, starý rybář a pytlák Božko, je pohostí. Saša z jeho řečí pochopí, že ví o osudu výpravy jeho otce. Jenže dřív než se stačí dozvědět víc, znovu se objeví policista Razvan, který vodáky napadne a ti ho v sebeobraně zabijí. Pokusí se těla zbavit, před sebou však mají velký vodopád. Pokud se jim podaří přežít, možná se Saša přece jen dozví děsivé tajemství otcova zmizení. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (398)

Enšpígl odpad!

všechny recenze uživatele

Nějaký zdejší bezvýznmaný novinář napsal jednou o Krobotovi, že jeho projev je "populárně minimalistický" já říkám, že Krobot má koule !! Je to bůh všech bohů a pevně věřím, že Česká republika přijme zákon, kde bude jasně stanoveno, že vešekeré vodácké expedice musí doprovázet Krobot i se svejma kecama. Právě s ohledem na mistra Krobota mě to hodnocení trošku štve, ale nemůžu si pomoc. Film je taková sračka, že kdyby byla výstava sraček, tak film Na vlastní nebezpečí by měl samostatnou expozici na tom nejprestižnějším místě. ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Na vode si všichni tykáme.“ – Ještě tam nejsme.“ Bohužiaľ. Filip Renč je talent (REQUIEM ZA BÁBIKU, REBELI). Ale tentokrát mu to nevyšlo. A to napriek niekoľkým fajn scénkam, zaujímavým hercom (Miroslav Krobot – PRÍBEHY OBYČAJNÉHO ŠIALENSTVA, ÚČASTNÍCI ZÁJAZDU) a hŕstke relatívne pozoruhodných (na české pomery) kameramanských záberov. Zo začiatku sa snímka „dala“, ale od druhej polovičky nepríjemne nudí tým, že sa v nej alebo nič nedeje, alebo tým, že sa síce deje, ale samé blbosti. Ale ustavičné myslenie na VYSLOBODENIE je príjemné. ()

Reklama

hippyman 

všechny recenze uživatele

tak kde začít... pěkně popořádku: fáze 1 - očekávání. plakáty, trailery, vše se zdálo slibné, takže proč ne. fáze 2 - čsfd. překvapivých 40% od 270 uživatelů, to už není náhoda... ale co, takový snímek může buď tuhle statistiku potvrdit, nebo příjemně překvapit... tedy fáze 3 - samotný film. ten se zmítá v peřejích nevyváženosti, sem tam narazí ostře na kámen, sem tam zase příjemně poklidně pluje... hodinka a půl uteče jako divoká voda až k fázi poslední, čtvrté - bilancování. procházím to všechno zas a znova, zas takovej průser to nebyl, ale celou dobu mě tak trochu topil ve svých nedomyšlenostech... ani dobrý, ani špatný, usadil se jako mrtvola rumunského gestapáka na průměrných 50% ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Riskuji sice ztrátu své zanedbatelné, pochybné reputace a pohrdání všech správných uživatelů CSFD s perfektním vkusem, ale v porovnání s těmi splašky, jaké na nás domácí filmový průmysl chrlí od Plyšáku, považuji "Na vlastní nebezpečí" za standardní český (pod)průměr. Rozhodně neplánuju dívat se na to někdy znovu, Aštar Šeran mě chraň! Nicméně hudba neurážela můj sluch a přírodní scenérie vzbuzovaly touhu být tam, plavit se po křišťálově čisté řece. Samozřejmě ne s těmi otravnými šulíny, co po sobě celou cestu štěkají, občas zachlastají s domorodci, sem-tam se nechají vyděsit zlými, chamtivými a šílenými policajty, čas od času se vykoupou a kromě toho Langmajer zapracuje na tvorbě dementních potomků (což má být šokující překvapení na závěr, to by však nesměla být zápletka vztahu inzerována už někdy ve třetině filmu). Vůbec nejlepší - napínavější, dynamičtější, zajímavější a kvalitnější by ten film byl bez lidí, co se chovají stupidně, nebo se snaží mluvit cizozemsky (případně kombinace obojího)... takže úplně bez lidí, jen se kochat krajinou. Nevím teda, kde konkrétně se to odehrávalo, soudě dle mluvy místních to mohlo být v Čechách, na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku, v některé zemi bývalé Jugoslávie nebo Sovětského svazu. Suma sumárum: mozek znuzeně až zmučeně úpěl, leč oči ani uši neměly mnoho důvodů ke stížnostem, imho to na 41% stačí (jakkoliv se to s akcí, thrillerem ani dobrodružstvím vůbec nepotkalo). Já jsem zkrátka pod dojmem místních komentářů nic nečekala, tak nejsem ani zklamaná... Chápu však, že pokud na to šel někdo v naivním očekávání do kina za své těžce vydřené love, nemůže být tak shovívavý. Nemyslíš, zaplatíš! ()

AppleCore odpad!

všechny recenze uživatele

Naprostá tragédie. Hned na začátku mi bylo jasný jak bude tahle kravina pokračovat dál. Herecký výkony jsou na úrovni dětí, který nevěděj co je film. Scénář je dokonale debilní v každym neskonale dementnim momentu. To všechno je obaleno v hudbě, která snad vůbec nebyla složená pro tehle úchvatně pitomej film. Už jenom z traileru je vidět, že je to zas další pitomej pokus českých tvůrců udělat akční nervák ve stylu U.S.A., dokazujou akorát to, jak jsou všichni neschopný a posouvaj tim českej filmovej průmysl ještě níž, než je teď. A řekl bych, že tímto (ne)filmem počínaje už to níž ani nepude. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (12)

  • Miroslav Krobot (Kuznik) komentoval: "Já mám hrozně rád vodu. Divoká voda v Bosně a Hercegovině, možnost zajezdit si na raftu, to pro mě bylo nakonec tím rozhodujícím. Vím, jsou to mimofilmové důvody, ale i to někdy hraje roli." K samotné práci pak řekl: "Bylo léto, okurková sezóna, takže nějaké divoké historky asi byly třeba, ale celé natáčení probíhalo, aspoň pro mě, v neuvěřitelné pohodě. Nikomu se nic nestalo, tedy kromě Jirky Langmajera, což byla veliká smůla, ale jinak ani jedna zlomená noha! Pro všechny to bylo velice náročné natáčení: naše nezkušenost s vodou, krajina plná min, které tu zůstaly po válce, drsný kraj sám o sobě... Byla to docela pěkná výzva: plavat pod vodou, padat z vodopádu... A pro mě osobně zase jiná natáčecí technologie. Kamera na jednom raftu točí druhý raft, oba v pohybu..." A nejsilnějším zážitkem pro něj byla místní příroda: "To byla opravdu nádhera! Vím, že to bude znít jako fráze, ale tohle byl takový typ vody, u níž platí, že se k ní má člověk chovat pokorně. Stala se mi třeba situace, kdy jsem čtyřikrát opakoval dost náročný záběr, kdy raft padá ze dvoumetrové peřeje, nateče nám do něj voda, já skáču do vody, uplavu dvacet metrů a pak se jakoby zachytím nad vodopádem a po zádech do něj spadnu. Nebyl to samozřejmě vodopád, ale další dvoumetrová peřej, vodopád jsme pak točili jinde, ale i tak. Když takov záběr opakujete čtyřikrát a ještě se vám stane, že se napijete - a napijete se vždycky, i když máte zavřenou pustu, protože nos si ucpat nemůžete -, tak to už jsem měl skoro dojem, jestli se vůči té vodě nějak nerouhám. Najednou jsem měl k tomu živlu obrovskou úctu, najednou to pro mě bylo setkání mimo běžnou realitu a běžné vnímání světa." (NIRO)
  • Jiří Langmajer a Filip Blažek absolvovali před natáčením raftový výcvik na kanálu v Českých Budějovicích. (Cherish)
  • Hluk vodopádu, během natáčení vrcholné scény filmu, vyřadil téměř všechnu komunikační techniku. Pomocný režisér Jiří Kačírek tedy dával pokyny pro natáčení pomocí signalizace s využitím barevných praporků. (DaViD´82)

Související novinky

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno