Venkovský učitel

Asi jsem po Štěstí čekal moc. Ono to vlastně do půlky bylo dobré velice - ale po "postelové" scéně, kterážto je podle mě vrcholem filmu, se příběh jaksi rozmělní, zploští a znevěrohodní. Jednozáběrovky občas fungují, občas člověka sere, že je ksicht, na který by se chtěl zrovna podívat (protože mluví), v neostrosti. A taky jakoby si film nemohl pořád vybrat, jestli je vážný nebo trochu nadsazený. Nevim. (27.03.2008)

"A nevadí, že jsem homosexuál"  - "A tak, no, vždyť je to dneska už vlastně regulérní záležitost" Aneb coming out na české dědině. Lidsky upřímně  a bez pochybných společenských soudů, rozuměj  aktivistických žvástů, podaný příběh o tom, že život  prostě není jednoduchý a už vůbec ne, když jste homosexuál nebo opuštěná ženská na vsi. Liška a Bydžovská naprosto fantastičtí a ačkoliv mi slza neukápla, tak jsem ani nedutal  a vážil si svýho štěstí.  Tohle je pochopitelně pětihvězdičkový film pro duchem dospělé. (13.10.2023)

Další filmový počin Bohdana Slámy a jeho týmu. Gay tématiku bych mu svěřil i dobrovolně, v jiném tvůrčím případě by to zřejmě dopadlo daleko hůř. Nechybí ani klasicky milý odkaz lásky, odpuštění a v tomto případě i překonání povrchních tělesných žádostí. Herecky velice dobré, Slámův tým to opět zvládl, i když je v mých očích Zuzana Bydžovská převálcovala všechny, společně jim to ladilo skvěle a režisér si stále drží svůj originální štyl. Povedený film. (18.01.2012)

Docela dlouhou dobu jsem bádala, v jakém období se to odehrává. Oblečení napovídalo něco o roku cca 1994, celkové ladění prostředí mířilo ještě dál do minulosti. Pak jsem podle nějakých znaků usoudila, že se jedná o současnost a musela to přijmout a stejně tak i fakt, že venkovský život je zde hodně přeidealizovaný. Vesnické tancovačky za zvuku dechovky, polorozpadlé domečky s pecí a neustálé zdůrazňování toho, že lidé na vesnici jsou jiní než ti z města. Možná trochu primitivnější, ale rozhodně čistší a upřímnější. Lehce otravné, ale pokud člověk přistoupí na tuhle hru, tak dostane vynikající film. V podstatě jednoduchý, dost naivní, ale zároveň okouzlující. Geniální práce s kamerou, se zvukem a hudbou. Nakonec to o homosexualitě tak docela není a je to fajn. (05.07.2009)

„Víš, ty se musíš naučiť víc si věřit.“ – „Ale jak?“ – „Musíš mýt sám sebe víc rád.“ – „Jenže to nejde. Není proč.“ Spoilery. To čo bolo? Sláma po DIVOKÝCH VČELÁCH a ŠŤASTÍ uzatvára svoju voľnú trilógiu o hľadaní svojho miesta pod slnkom. Pitvou homosexuála. Nemám problém s tým, že hrdina je gay. Síce je smutné, že i v roku 2007 sú homosexuáli tabuizovaní a pokladaní za niečo tajomné, o čom treba nakrúcať filmy, ale to samozrejme viac vypovedá o nás, než o režisérovi. Takisto nemám problém s tým, ak je hrdinom sexuálny deviant. Ale musí sa jednať o dokument, psychologickú drámu, triler alebo horor. Sláma však zo sexuálneho zločinca urobil sympatickú postavu bezstarostne na lúke zbierajúcu slimačie ulity. Podľa režiséra je normálne, že sa deviant s plačom ospravedlní matke zneužitého neplnoletého chlapca. Keď to nepomôže, nafinguje samovraždu (na jej pozemku, aby ho včas našla a stihla mu zabezpečiť prvú pomoc). Nakoniec mu žena odpustí a všetci traja ŠŤASTNE ŽIJÚ POD JEDNOU STRECHOU. Aj kebyže necháme bokom absurdný, jedným slovom neuveriteľný scenár, po ŠŤASTÍ, ktoré zbožňujem, je to radikálny zosun dole. Doslovné, zjednodušujúce. Nadchli ma len niektoré herecké výkony (Voříšková, Krobot, Kronerová) a z dvoch troch scén som mal slzy v očiach, buchot v srdci a čeľusť na stole (keď Liška niekomu oznamuje, že je gay). Na dvojhodinový film málo. Nepotešili ma ani ďalšie zápory (film končí vo chvíli, keď začne byť najzaujímavejší). (04.02.2010)