Kurz negativního myšlení

„Som ochrnutý a impotentný. To nepokladám za pozitívne.“ Uf, toto je „komédia“, z ktorej môžu byť slabšie povahy šokované. Ukážkový „festivalový film“, ktorý musí byť radosť pozerať na veľkom plátne, s originálne napísanými postavami a originálnymi hereckými výkonmi, krvavo dozdobený zvratmi, ktoré nečakáte (pästný úder, chodenie vozíčkara). Zaujímavé a príjemne krátke. Optimizmus nikam nevedie? (10.09.2010)

Příběh z invalidovny v severském pojetí.  V záměrně šokujících okamžicích (ne)příjemně upřímné a úsměv vyvolávající ve zcela nepřístojných situacích. V této rovině je Kurz negativního myšlení moc fajn a přesně tam, kde bych ho čekal. Na druhou stranu by bylo rovněž fajn, když už jsme k sobě tak upřímní a umíme strhávat masky falešného pozitivismu, si přiznat, že když už jsme v té prdeli, tak si tam chvíli pobudem, a to i když se ožerem, zfetujem se a zašukáme si.  Ale dobrý konce mám vlastně rád  a co si budeme povídat, s Geirrovou manželkou bych si je i užil. (16.01.2022)

Režisér bruslil na sakra tenkém ledě, a kdyby cokoli odfláknul, dostal by to určitě parádně sežrat. Základem je hrstka dobře napsaných postav a jednoduchá zápletka, která uvolní všechny negativní emoce nastřádané nesmyslně dlouhým přetvařováním se ve jménu pozitivismu. K tomu přidejte pár opravdu hodně černých gagů a máte takový malý velký film (90%). (14.11.2007)

Výborný kousek, který od začátku do konce tak trochu vychládá, aby závěrečnou scénou skoro zničil vše, co předtím vybudoval. Ach ta neutuchající deprese, co se jí jen drogy a alkohol umí na chvíli vysmát do ksichtu:-)(() 2 ajantis: Co takhle raději navštívit odborníka na hlavičku. Dle tvých názorů a vůbec je to dost na místě a doba už vhodnější nebude. Uleví se ti, debile, věř mi! (05.11.2007)

Tomu říkám dobrej, temně komediální film! Žádná laciná Spielbergovská hra na city, žádné chození okolo. Obsah je výše a v podstatě sedí, ovšem nevejde se do něj zdaleka všechno. Jednak neskutečně černý humor, kterého je film plný, jednak spousta věcí o tom, jací jsou občas lidé uvnitř - zvlášť ten nechutný typ lidí, co jsou pořád pozitivní. Ze všech postav je absolutně nejlepší Asbjorn. Jestli si neoblíbíte tohohle nechodícího a nemluvícího typa, co se snaží sápat i po psycholožce, tak už nevím. Jako fanouška válečných filmů mě dostala scéna, kde právě tahle pozitivní psycholožka přijde do Geirova pokoje, a za ní je plakát k Lovci jelenů. Ten černobílý. Ostatně, tenhle film do děje ještě promluví. :-)) Jeden z nejzajímavějších filmů, které jsem viděl. A první norský. Možná to souvisí. (22.10.2007)