Cesta do lesa

Taková pohádka z mechu a kapradí, kde je vše krásné a po sklepácku jednoznačné, naivní a miloučké (Tessie by se z toho zaručeně poblila :-D). Ovšem přes všechnu tu nadsázku nemohl být život na venkově zachycen jasněji, zvláště pak pro diváka sedícího v multiplexu, který si buďto s radostí zavzpomíná, má-li na co, nebo se nestačí divit. (14.10.2012)

Nepozerateľné, odsúdené na neúspech. Cesta do lesa by neuspela ani ako rozhlasová hra. Totálna tragédia hereckých výkonov. Vorel ml. tam je z protekcie a nominoval by som ho maximálne ako spojku v občianskej vojne napríklad v Ugande, kde by mohol dokola opakovať "Tady Vorel." To by sme mu aspoň uverili. Linhartová, tam zase očividne presne vie, kedy je na ňu upriamená kamera, takže očami tam bulí jak keby kukala do vysávača s výkonom aspoň 10 000 W. Mimochodom kamera, čo to tam stálo za alkoholika? Zábery sú často príliš blízke, zbytočne detailné, čo sa predovšetkým v prítomnosti Vorela nedá vydržať. (20.12.2016)

New age agitka v obrázcích a barvičkách jehovistických příruček. Zabíjení zviřátek a stromečků je špatné, áááno? Kapišto? A dobroučké muchomůrky jsou úúúžasné, áááno? To není nic o fetování, to ty houbičky vám samy řekly, že si je máte dát! Svoboda, láska, mír! Takže zhruba takovéhle pocity mám z celého filmu, kde zcela chybí nějaká dějová linie. Jde jen o pár výseků ze života podivných lidí v nějaké vorlovsko-alternativní vesnici (asi jako když prostě pražský inťoš objeví kouzlo venkova a začne si do něho projektovat své inťošské znalosti). Prostě je to celé falešné jako ta miloučká zvířátka ve filmu včetně ledňáčka. A protože jde o new-age agitku, plive se tu na faráře a lámou kříže u cesty, aniž by někoho napadlo, že ničí třeba kulturní památku. Pryč s kříži! Jasné poselství. Pryč s policií a byrokraty a školami a učitelkami. Vždyť vidíte ve filmu, jak hnusně a arogantně se chovají. (Jasně, a co učitelka, to sexuchtivé trdlo s brejličkami. Ani trochu nestylizujeme podle svého, jak bychom to chtěli.) A pak hurá do lesa na muchomůrky. Tak nějak mi začíná být jasné, odkud se vzal ujetý humor divadla Sklep - není to totiž první, a asi ani poslední film nějakého člena divadla Sklep, kde se propaguje baštit muchomůrky. Vzpomeňme třeba Eliška má ráda divočinu. Inu, tož si žijte alternativně, ale příště mě do toho - ani jako diváka - raději netahejte. Jehovisty taky nevyhledávám. Jenže ti alespoň netočí celovečeráky do kina. (27.06.2013)

Zidealizovaná, no triezva. Jednoduchá, ale nie naivná. Obrazovo pekná a predsa viditeľne človekom dotvorená. Taká je cesta lesom dnes. Očistná sila stromov a zelene totiž - rovnako ako kedysi - umožní ľahšie dosiahnuť pochopenie zdanlivo nezmieriteľných strán, potvrdiť limity dnešnej (ne)slobody, nebáť sa muchotrávky červenej a trpko sa pousmiať nad ironicko-výstižným zhodením idealistických právd zelených vyznavačov prírodného odtrhnutia sa od ruchu anonymno škodlivého veľkomesta. Dobrý film nemusí byť vždy nutne ktovieako prekomplikovaný a niekoľkoplánový. Cítiť poučenú silu rebélie, vysmievajúcej sa v minulosti všetkému na prvý pohľad negatívnemu, dnes čiastočne chápanému. Po všetkých tohtoročných v kine videných depresívnych sebaanalýzach a násilnostiach, snažiacich sa ma presvedčiť, že toto je svet dnes a takto ho mám prežívať, pretože všetko je v prdeli a každý je len osamelo frustrovane depresívny tupý šukací stroj bez schopnosti citového zblíženia, je toto pre mňa film roka. A zďaleka nie len pre toto. Jednoducho, s čistou radosťou som si užil hodnotovo mi blízky film. (08.10.2012)

Pro mě nečekané, příjemné překvapení, v porovnání s prvním dílem padlo jablko daleko od stromu. Hlavně díky tomu, že se Vorlovi podařilo výrazně zredukovat počet silně nesympatických postav. Zatímco v "městě" byly naprosto všechny na ránu pěstí, tady se povětšinou zklidnily, asi tou lesní atmosférou. Takže nesnesitelnou zůstala pouze Hanákova manželka a ta jejich malá uječená zrzavá kopie. Která ale aspoň byla příjemného zevnějšku, takže se na ni hezky koukalo. Až se sám sobě divím za to vysoké hodnocení, zezačátku mi to přišlo tak na dvě hvězdy, a měl jsem připravenejch spoustu velice ftipných poznámek (třeba že bych Vorla velice rád viděl na "cestě do háje"), ale s postupujícím časem se film vylepšil natolik, že mu dávám čtyři. Jinak bych se ještě zastavil u Uhlíře (ale na vzdálenost větší, než je arm-length, aby mi jednu neubalil), je neuvěřitelné, kam se tenhle jedinec posunul od dob Pražské pětky, co se týče hereckého výkonu. Bohužel nemám na mysli posun výš, ale posun taak hluboko dolů... (05.02.2017)