Mezi nepřáteli

Le sel sypaná do ran koloniální minulosti, co nyní štípou pocitem viny a studu. Válečné drama klasického střihu, které ukazuje, jak je často zbytečné všechno to umírání za neudržitelné ideje a že k odklonu od idealismu směrem k morální lhostejnosti může dojít poměrně snadno. Možná to sice zachrání pár fyzických schránek spolubojovníků, ale ty psychické nezvratně zdevastuje.. Na Siriho filmu ulpěla jakási zvláštní patina, která jej dělá starším, než je. (29.06.2021)

"Měl jste zůstat doma poručíku, tohle místo není pro vás." Bylo mně jedno jaká je kamera, bylo mně jedno jak to bylo zpracované, ale už vůbec mně není jedno, že se to opravdu stalo a že ve skutečnosti mohli zůstat doma úplně všichni a nemuselo dojít nejen k tak obrovským ztrátám na životech, ale i k nelidskému mučení. A ti co přežili, možná ztratili víc než jsou si schopni připustit. Po takových filmech mě jímá děs, čeho všeho jsou lidé schopní a kde jdou morální hodnoty do háje, jak se píše nahoře v obsahu, nota bene v tomto případě úplně zbytečně. Ještě by mě docela zajímalo, co si mysleli všichni ti přeživší po zveřejněném faktu a uznání zbytečnosti téhle smutné anabáze ve francouzské historii. (05.07.2015)

KINO/// Obsazení 4/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// +sirové prostředí, -místy docela zdlouhavé/// Jiný pohled na válku o které jsem až do příchodu tohoto filmu vůbec nic nevěděl. Tím jiný myslím francouzský. Je to docela změna, ale změna taky jediná. Jinak film nepřínáší nic moc nového (až na prostředí) a taky ničím výjimečným neuchvátí. Tedy za předpokladu, že nepočítám úvodní přestřelku a celkový psychycký tlak na vojáky. Prostě standart, který neurazí, ale ani nepřekvapí./// Celkem 58%/// (25.11.2007)

Je fajn, že se točí i filmy z koloniálních (post-koloniálních) válek stejně jako to, že se točí i mimo USA. Tenhle má povedené obsazení - zvlášť sgt. Dougnac je dobrý kousek. Bitevních scén moc není, těch několik jsou až na jednu navíc spíš přestřelky, naštěstí pohled na samotné vojáky, jejich přemýšlení i způsob vytěžování zajatců docela dokáže zabavit i bez toho. Těžištěm filmu je postupná změna nového velícího důstojníka z laskavého humanisty na válečného zločince, podobně jako třeba v Četě . Film se jakž takž snaží být historicky věrný, ale současná tendence západních vůrců nasypat si na hlavu tolik popele, kolik se jen vejde se tu projevuje celkem dost. Francouzská armáda tu připomíná spíš Ustašovce nebo nějaké trestné oddíly SS. Inu, vypadá to, že doba alespoň trochu objektivního pohledu na koloniální Evropany, třeba v Chartúmu nebo Úsvitu Zuluů je definitivně pryč. HISTORICKÁ POZNÁMKA: Francouzi logicky v Alžíru neviděli válku, ale potlačení lokálních nepokojů, protože to z jejich ústavy byla součást Francie a ne kolonie. Druhá věc je mimořádná brutalita povstalců a jejich teroristické metody boje. S těmi se Francouzi - a velmi úspěšně!! - vyrovnali až vytěžováním zajatců od něhož časem upustili. Neidealizujte si svět - každá soudná armáda se bude chovat v boji s fanatiky podobně. Druhá věc je filmová scéna, kde Francouzi vykosí kulometem celou vesnici. Já tedy vím, že třeba na chování legionářů byly stížnosti, ale o podobném incidentu jsem nic nenašel. (13.02.2010)

Alžírsko je země, o které z nás dohromady nikdo nic neví. Pro Francii ale znamenalo mnoho. Ropu, lidské zdroje, vliv v Africe, národní sebevědomí. To všechno na konci padesátých let minulého století Francie ztratila. Vedením špatné koloniální politiky, eskalací nacionalismu v severní Africe a dalšími důvody, které zde nemá cenu rozebírat. Stejně jako ve Vietnamu, se i v Alžírsku mělo potlačit pár povstalců, ale i zde nakonec vznikl rozsáhlý konflikt končící změnou státoprávního uspořádání. Tak to alespoň čteme v učebnicích. Ale za onoho času na oněch místech to všichni viděli asi úplně jinýma očima. Příběh poručíka, který narukuje do první linie na vlastní žádost není ani nový, ani zvlášt vyjímečný. Je ale syrově a nekompromisně vyprávěný, bez klišé, pompy a příkras. Tak, jak to umí jen Francouzi. Takhle nějak možná chtěl Marhoul natočit svůj Tobruk. Zůstal tak trochu na půl cesty. Tvůrci tohoto filmu ne. Projdeme si to s nimi všechno až do úplného koce se vším všudy. A jen zmatek, nejistota a bezmoc, ty v nás zůstanou. Některé věci zkrátka nemají řešení...90% (20.11.2011)