Garth Marenghi: Nemocnice na kraji světa

Jo jo, zapomenutý seriál z 80.let. Ještě že se našla jedna kopie (tuším že někde v Peru) a Channel 4 tento skvost znovu sestřihal a doplnil o hluboké a duchaplné komentáře samotných herců a tvůrců. Nezapomenutelný je například výkon Smerche v roli kuchaře nebo Juliana Barratta v roli Padreho. Myslím, že tento seriál patří do té řady, kde se herci baví daleko více než samotní diváci - mně to ovšem nevadí. _ (17.06.2011) Po dalším zhlédnutí oblíbených scén, bonusů a děkovačky Deana Learnera z Perrier Award 2001 jsem se rozhodl zařadit tuhle nepřekonatelnou partu tam kam patří - do mé Topky. (09.04.2009)

Seriál tak neskutečně osmdesátkovej, že nebudete věřit, že má jako rok vzniku číslovku 2004... Richard Ayoade je buď mimozemšťan, nebo bere sakra dobrej materiál, anebo je jednoduše génius (možná, že á, bé i cé je správně), pokud se vám zdál v Ajťácích jako mimoň, tak se podívejte na toto. Páč toto jste ještě neviděli. Každopádně seroš asi fakt jen pro fajnšmekry jak hororových haluzí, tak suchýho britskýho humoru (na některé by to mohlo být weird už až moc). Ale uznejte sami, kde uvidíte jakousi kulatou věc s obřím okem znásilňovat chlapa, jenž o pár chvil později porodí malou kulatou věc s obřím okem... Richardovo přehrávání a pohledy do kamery k nezaplacení. Jo, takhle mají vypadat pocty céčkovým hororům. (14.09.2017)

Znáte Gartha Marenghiho? Ne? No já se vám nedivím. Tento slavný spisovatel 436 hororových románů je mimo anglosaský svět celkem neznámý. Pár knížek jako Černý spár, Pozrod nebo Ticho by vám mohli něco říct. Každopádně, pro nás jakožto filmové fanoušky je mnohem důležitější jeho práce pro televizi a tou je šestidílný mysteriózní seriál Darkplace. Vysílal se pouze v Peru, protože jeho děj a celková výstavba narace je na svoji dobu vzniku (80's) přelomová. Samotný autor se zhostil i hlavní role - doktora Daglesse. Jde o předního specialistu na všechno okultní a od podstaty zlé. Producent seriálu, slavný Dean Learner se zhostil úlohy Daglessova šéfa Thorntona Reeda. Jeho výkon bychom mohli označit za průměrný, chvílemi možná až přehrává, ale to potěšitelené je, že má dostatek sebereflexe a sám to uznává. Ano, důležitou výplň seriálu hrají nově dotočené rozhovory s tvůrci. Popisují jak celkový smysl dílů a jejich hyperintextualitu, tak osvětlují i mnohé odkazy, kterými je Darkplace doslova přecpán. Proto musíme omluvit i mnohdy trochu amatérskou režii, někdy až edwoodovskou (ve větru kymácející se náhrobky, věci na šňůrkách). Ovšem na celém díle je vidět ta radost a potěcha osvětlit nám věci nepoznané a vědomí, že tvořili něco nevídaného. K samotnému ději pouze krátce: V nemocnici Darkplace sídlí zlo, jehož bránu otevřel šílený rybář, který posléze explodoval a tak se do našeho světa mohlo dostat zmutované oko, poletující bažanti (ti na vylejvání) a jiná havěť. Takhle se vám to může zdát zvláštní, možná i trochu okoukané, ale vězte, že když Darkplace v osmdesátých letech vznikal šlo o výjimečnou věc. Možná si teď říkáte: "To mi něco připomíná..." a máte pravdu. Z Marenghiho díla čerpali Twin Peaks, A-Team (co se týče vizuální stránky akčních scén) a Riget (u nás jako Království) zašlo ve svém nepřiznaném plagiátorství snad nejdále. Jestli vám můžu radit, sežeňte si Darkplace a neprohloupíte. Z historického významu jedna z nejdůležitějších věcí v historii - nejen - televize. (02.08.2007)

Je smutným paradoxem, že natočit něco záměrně špatně, dá přinejmenším stejně práce, jako natočit něco záměrně dobře [ale asi to dá práce víc, protože příručka ”how to do it worse” neseženete], nemluvě o tom, kolikrát méně invence dá vyrobit šmejd mimoděk. Parodie je nejvyšší formou obdivu, ale nesmlouvavost a trefnost, s níž „Darkplace likviduje aureolu model jako „Twin Peaks", „Riget" a třeba všech „Mlh", co jich stříbrné plátno obestírá, je fakt sžíravá. Žvásty zneuznaných géniů televizní tvorby, jimiž je děj [silné slovo, vím] vítaně přerušován, vrhají na originály světlo, v nichž jsem je nikdy nechtěl vidět a které už na ně bude dopadat, dokud si budu Merenghiho & spol. Pamatovat – dost možná tedy navěky. Marenghi jako tupé, arogantní, šovinistické hovado je bůh, Dean Learner nezaostává, ale Matt Bellamy a jeho Sanchez je jednička už jen pro utajenou osmdesátkovou klasiku „One Track Lover". Ze všech záhad obestírající nemocnici v blatech je nejnepochopitelnější existence pouhých 6-ti epizod. (14.11.2012)

Asi nejlepší ironicko-parodický seriálek, jaký jsem kdy viděla. Je tam vše, co si od tohoto žánru můžete přát a když navíc znáte ty herce i z jiných rolí, tak plně doceníte jejich roli tady. Opravdu výborný počin a nechápu, že se to přede mnou skrývalo tak dlouho. Po prvním dílu jsem byla trochu rozpačitá a nemohla jsem unést nepřetržitý proud ironie, ale po druhém díle jsem se na těch dávkách stala závislá:)) Ale myslím si, že je to humor, který ne každý pojme... (23.12.2012)