Kam čert nemůže

Tento film mam rád. Příjemná komedie s trochou nadpřirozena, která dýchne i na diváka. Hlavní role vybrané dobře. Hudba i kamera film ještě umocňují do svých kvalit. Za zmínku rozhodně stojí i to, že je film dobře okořeněn vedlejšími herci: Sovák, Brodský či Hrušínský. Celkově příjemná podívaná, která si čtyři hvězdičky rozhodně zaslouží. (08.11.2010)

Já ten film mám prostě rád, myslím, že Zdeněk Podskalský tady a v Bílé paní dosáhl svých vrcholů, jinak jeho spíše kabaretní TV tvorbu moc nemiluji. Nicméně tyto dvě řekl bych hradní a mírně strašidelné příběhy vyhovují jeho stylu a režijně zvládl dobře vybrané herce výborně. Miroslav Horníček tady i v Smrti za oponou, kde hrál asi taky hlavní postavu, je sice pořád více Miroslavem Horníčkem než lékařem, stejně tak tam je to více MH než detektiv. Sovák s Brodským jsou v obou vynikající, Rudolf Hrušínský je v Bílé paní ještě lepší, ale dá se. A debutující Jana Hlaváčová je pro mne tím, co převažuje poslední  hvězdičku, protože Ireny Kačírkové je tam málo a Jiřiny Bohdalové - pro mne osobně je tam příliš.  Kdežto mladá dvacítka JH je k nakousnutí.  Tohle je prostě čistá situační komedie s hezkými hláškami - vždycky jsi říkal, že si mne nikdo normální nevezme, společenská kritika se nekoná, ale jako romkom mi to vyhovuje. A Pernštejn je krásný hrad. Zajímavé je, že o dva roky později natočená Spadla z měsíce je daleko budovatelštější, než tohle, opět jsou tam skvělí Brodský se Sovákem, ale ač je to natočeno v šedesátých letech, tak jsou to vyprávěním léta padesátá. Čím to je? (04.08.2022)

Výborná komédia. Hoci začiatok je skutočne dramaticky mefistofelovský po návšteve hradu sa schizofrénia rozplýva v záplave roztopašných situácií končiacich psychickým zrútením psychiatra. Jana Hlaváčová je roztomilá čertica, ktorá zvláda všetky polohy svojej diabolskej úlohy. Miroslav Horníček svojimi cholerickým scénami dokonale predvádza Faustovské rozpoltenie. Jiří Sovák, Vlastimil Brodský sú starí komici, ktorí ako duo nič nepokazia. (15.10.2023)

Skvělá česká komedie s nádechem tajemna. Když se unavenému a znuděnému doktorovi Miroslavu Horníčkovi náhle zjeví po čertech hezká Jana Hlaváčová, myslí, že je přelud. Jenže není přelud jako přelud. Svěří se s tím svému kolegovi Rudolfu Hrušínskému, který ji však v místnosti neuvidí, ale doporučí mu, ať jede třeba na Karlštejn nebo Křivoklát, že se mu určitě udělá dobře. A tak jede na hrad i s neznámou dívkou, kterou znovu potká. Když dorazí na místo určení, po nějaké chvíli si uvědomí, že už toho má dost a že je normální a proto rychle utíká pryč před záhadnou slečnou, kterou ale raději pro jistotu zamkne na hradě. Když už to vypadá, že v poklidu zmizí z místa činu, připletou se mu do cesty  předseda JZD Josef Sovák a místní kastelán Vlastimil Brodský, tak se všechno nejen pro něho  ještě více zamotá. Výborná herecká sestava se v tomto komediálním snímku představila. Nejvíce se všichni ukážou, když naši hlavní hrdinové přijedou na hrad. Od toho okamžiku se tempo nezastaví a všichni zúčastnění předvádějí své nezpochybnitelné umění. Nesmí opomenout zmínit ani úžasnou hudbu od Zdeňka Lišky, která přesně dotváří onu  magickou atmosféru. Velice povedený film, který nepochybně stojí za zhlédnutí. (22.01.2024)

Krásný snímek. Vyniká pozoruhodným námětem a neobvyklým dějovým přechodem od atmosféry velmi mysteriózní. K čemu nebudu prozrazovat, to se musí vidět a snad i cítit. I bez toho však film stojí na skvělých postavách, kde psychika hlavního hrdiny je právě tou perspektivou, která určuje vývoj, atmosféru i filmový žánr. Dojde vám to však až po skončení filmu, mě osobně to trvalo pár dní a to je další kouzelný rozměr filmu. Naprosto skvělí jsou paní Hlaváčová s panem Horníčkem, ale jak to bývalo pro českou klasiku typické (kde jen ty loňské sněhy jsou?) úchvatní jsou i herci ve vedlejších rolích (pánové Brodský, Sovák, Hrušinský a nejen oni. P. S. Tak mě napadá, je to sice daleký odskok, ale i tyhle asociace vyvolalo zamyšlení nad tímto uhrančivým dílkem, že silné vedlejší postavy byly typické i pro americké černobílé filmy, i filmy francouzské 60. let a určitě by se dalo jmenovat dál... Další doklad přepjatého individualismu dnešní doby, který se zračí v tom, že dnes jeden dva hlavní hrdinové, možná výrazný protivník, a zbytek sekundtanti bez osobnosti sloužící jen k tomu, aby nám jejich prostřednictvím mohl hlavní hrdina sdělit své myšlenky?! Naštěstí tenhle film ztělesňuje pravý opak :) (06.03.2018)