Škola ve mlejně

Režisér Karel Janák sliboval pohádkovou variaci na Vetřelce a "tak trochu jinou pohádku" se mu opravdu povedlo natočit. Ze zjevně komorní dekorace toho dokázal vymáčknout docela dost a věrně navodit iluzi vodnické školy, potažmo celého vodnického světa. Chobotnice vypadá vcelku dobře, s jejími celkovými záběry navíc režisér šetří a rychle je stříhá, takže na smích na účet tvůrců není čas. Na jednu stranu kloubouk dolů, co dokázal Janák tam, kde ostatní vyrobí pouhou konverzačku v jedné zámecké místnosti, nicméně Škola ve mlejně dovede i nudit a být rozpačitá (hudební doprovod v podobě moderní písničky). Janák ukázal, jak se dá také natočit televizní pohádka, ale nenatočil nic, co by nadchlo a strhlo. A to by příběh o velké chobotnici podle mě měl… (02.01.2008)

Přicházím s inovativní myšlenkou. Pokud má film v žánru komedie a člověk se baví, nemusí to být nutně tím, že tvůrce šlápl vedle, je to trapák a vy jste buď inteligent nade vše povznesený a za krajkový kapesníček přitisknutý ke zdviženému nosíku maskujete decentní uchichtnutí, nebo rozcapený vytlemenec, co se směje všemu. Občas mám pocit, že není většího hříchu pro filmaře, než být Čech a ještě natáčet pohádku, pokud je ta pohádka studiová, to snad už lépe spáchat rovnou čestné harakiri. Výběr hudby pro vábení rusalek je děsivý, proti tomu výběr hudby ke snění vodnického ředitele se povedl. Příběh je pubertálně úsměvný tam, kde je dějová linie u mladistvých studentů vodnické školy, kýčovitě cukrkandlový tam, kde nyje a vyje pí. uč. Tanečková, sentimentální u zmíněných vzpomínek ředitele a vhodně směšný u projevů učitele Ráčka. Chobotnice je přesně tak děsivá, aby se dítě bálo a dospělého zajímalo, co tam hrdinové spáchají. Neříkám, že je to filmový převrat, ale přinejmenším Jiří Mádl se v roli mladého vodníka našel mnohem víc než jako princ zachraňující princeznu Voříškovou ze spárů Satana. (06.03.2016)

Karel Janák vzal partičku z Rafťáků ( obsazení je po letech asi nejsilnější perličkou tohoto díla ) přidal Mudr. Šafránka a Dorotku a vytvořil studiovou pohádku v ultra moderním balení. Vodníci a rusalky jako žáci ve škole a Kříž jako vodnický šéf s disco kloboukem. Moment WTF se dostaví do pěti sekund a konečný dojem je, že je to po právu zapomenutá pohádka ČT. Pitvoření, skákání, blekotání, koktání ... trošku troškovina v bizarních kostýmech. (16.02.2019)

Mno... po delším čase zase jedna vodnická pohádka. Pepu Dvořáka již nahrazují mladší kusy a i když se mi celkem líbilo zpracování a podvodní triky (topení pod mlýnem), tak to byl jinak celkem úlet. Možná dnešní děcka na tom něco najdou, mně to však nesedlo. Pořád nevím, zda to byla parodie nebo vážně míněný pokus o moderní (současnou) pohádku... Jedna dušička je až až. * (29.07.2012)

Tohle je celkem úlet. Shlédl jsem to celkem s chutí, ale jen proto, abych viděl, co se ještě může stát. Šišlající Mádl bez obočí je naprostá katastrofa, ale naštěstí je tu Pavel Kříž co by ředitel školy neustále pojídající tlačenku, kterou si pod vodou solí (za zvuků Morriconeho opusu). Dále gigantická chobotnice jako z filmů Ed Wooda, která je sice v lihu, ale obživne, protože je polita živou vodou - samozřejmě pod vodou. No a největší hit jsou krásné rusalky (a jedna obtloustlá, která jediná dojde štěstí), vlnící se v rytmu Spice girls. Pohádka, která předběhla svou dobu. O desítky let, asi... (04.01.2021)