Eliška má ráda divočinu

Jsou filmy, ze kterých je každou minutu cítit léto, bezstarostnost a chuť si hrát. Přesně takovým je i snímek letošního režiséra a scenáristy Otakára Schmidta, jímž na sklonku 90. let vstoupil do světa hraného filmu. Zavádí nás do podniku požitkáře Marčéla, který funguje jako letní bar i varieté. On sám s manželkou vystupuje po večerech na jevišti, přes den pracuje jako plavčík a Eliška v místní požitkářské cukrárně. Zdá se, že jejich domov se stává středobodem celého předměstí, v němž se začínají dít věci balancující na hraně absurdity. Do ohnivých vztahových soubojů protagonistů vstupuje opojení z omamných hub i realita filmového natáčení, jehož se hlavní postavy náhle stávají účastníky. Barvitý film plný bezbřehé stylizace a vypravěčské svobody plně zapadá do nespoutané tvůrčí atmosféry sklonku 90. let, kterou stojí za to si připomenout. (Česká televize)