Bunraku

Pistolník bez pistole (knírkatej Josh) a samuraj bez katany (ženatka Gackt) se spojují, aby čelili náporu desíti poměrně těžko překonatelných bojovníku, v jejichž čele stojí, jak béčkový viking vypadající, Hellboy. A jen tak pro parádu, ale vlastně asi i pro "namakanou káru a řidičské schopnosti", si s sebou vezmou jako bokovku ještě pingla z blízké putyky. A celé je to moc pěkně natočené, poskládané a vůbec vypiplané, ale tak nějak bez šťávy, správného humoru a pořádného příběhu. Jako by chtěl režisér natočit Kill Billa ve stylu Sin City a přitom si myslel, že scénarista netřeba (on Guy Moshe se na tom evidentně taky teprva psát učí). Chyba. Forma bez obsahu smrdí. (27.11.2011)

Jasné, paráda! Hned', ako som zbadal Woodyho, vedel som, že sa tam bude tlapkať po pleciach, budú padať uznanlivé pohľady, tajomné kecy a frajerské gestá. A tak to má byť! Akurát že, ked' som videl Yoshiho, nemohol som sa zbaviť pocitu, že sa pozerám na nemanželského syna Sandry Bullock a Michaela Jacksona! (17.01.2012)

Velice překvapivý kousek... nutno dodat, že tady nejde zrovna o příběh. Co je hlavní, že tady ja palba vizuálních efektů, barev a atmosféry, která rozhodně zaujme. Co je možná mínusem, tak někdy mdlé rozhovory a zbytečně dlouhá stopáž, ale i přesto se mi film moc líbil. Hlavně střihy, které byly nápadité, hudba a zvukové efekty, po vizuální stránce opravdu vymyšlené, změny barev a prostředí tvořily atmosféru a já si užívala i boje, které byly vždy zvláštně podány a zahrány. Každopádně na mě film působil tak, že si s tím někdo vyhrál a ten styl se mi líbil. K originalitě také přispívaly komiksové části nebo skvělý Woody Harrelson. Dokonalé to nebylo, ale Josh Hartnett s uhrančivýma očima často udělal dost. (05.12.2011)

Stylizovaná inscenace nebo japonské divadlo, chcete-li (název filmu právě k japonskému loutkovému divadlu odkazuje), které čerpá, kde může (DICK TRACY, SIN CITY, 300, SPIRIT, SCOTT PILGRIM PROTI ZBYTKU SVĚTA), ve výsledku mu ale nejvíc podtrhává nohy nesoudná délka. Film má 2 hodiny, přitom sestříhat ho o 30 minut, řídký zprofanovaný děj o pomstě by se potřebně zahustil a tempo by nebylo tak narkoleptické. Čistě z důvodu, že mám tyto hravě vystylizované věci rád, chtěl jsem vlepit průměr (i když pocitem to bylo pod), závěrečných 20 minut ale uteklo natolik solidně (touto cestou se to mělo řídit celé), že dávám, co dávám. 60% (14.02.2012)

Nejsem si úplně jistá, jak film hodnotit. Myslím, že zde to vedla hlavně zvláštní vizuálnost, protože příběh o dvou bojovnících, kteří se spojí, aby zabili jistého tyrana, nebyl v podstatě nijak originální. Z vizuální stránky jsem však bohužel rozpačitá. Laciné kulisy byly sice nejspíš záměrné, ale neudělaly na mě moc dobrý dojem, protože to celé pak působilo pouze jako kýč s nepříliš zajímavým příběhem. Jsem si však jistá, že někdo by v tom dokázal vidět něco víc. U mě však film zabodoval spíše herecky. Joshe Hartnetta jsem dlouho v ničem neviděla, takže jsem si jeho roli docela užila. Navíc bylo vidět, že herecky film táhne. Za druhé to pak byl Gackt, kvůli kterému jsem se v podstatě rozhodla na Bunraku podívat. Jde sice vidět, že od dob Moon Child se jeho herecké schopnosti téměř nezlepšily (tím chci říct, že pořád hraje skoro stejně hrozně), ale protože je mým oblíbencem jako zpěvák, tak jsem si jeho přítomnost ve filmu taktéž docela užila - včetně toho, že jsem ho mohla slyšet mluvit i v angličtině (nutno uznat, že jeho angličtina je docela dobrá, když to srovnáme s průměrnou anglickou výslovností Japonců). Ve výsledku tedy akční šílenost na jedno podívání, avšak se slušným hereckým obsazením (Hartnett, Moore, Perlman), které úroveň filmu o něco zvyšuje. ~(3,1★)~ (09.02.2012)